Proplétací stroj: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m reference dány nad literaturu
Řádek 6:
 
== Proplétání rouna osnovními nitěmi ==
 
Vlákenné rouno se proplétá vaznými osnovními nitěmi (český systém ''Arachne'', německý ''Maliwatt''), spojenými do [[řetízková vazba pletenin|řetízkové]] nebo [[trikotová vazba pletenin|trikotové vazby]], proplétací stroj pracuje s otáčkami (= počtem propletených řádků) do 1500 za minutu. Rouno se tvoří většinou z [[rouno|pavučinky]] [[mykání|válcových mykacích stojů]] kladené v několika vrstvách nad sebou. Proplétací stroj je zpravidla spojen s mykacím strojem do jednoho agregátu, zařízení může zpracovat až 1000 kg umělých vláken za hodinu. <ref>Moderní proplétací stroj MALIWATT http://www.karlmayer.com.cn/internet/de/textilmaschinen/965.jsp;jsessionid=EEA18D3A7DFC1018600FB1ACF9D90D9B.kamosprod2</ref> Proplety se vyrábí s hmotností 100-700 g/m² a používají jako čisticí, izolační a obalový materiál.
 
== Proplétání rouna svazky vláken ==
Vlákenné rouno tvořením [[očko (pletenina)|oček]] přímo z vlákenného materiálu (český systém ''Arachne-Arabeva''), ze kterých vzniká [[řetízková vazba pletenin|řetízková vazba]]. Očka jsou vzájemně provázána a dávají propletu pevnost v podélném směru. Aby měl proplet dostatečnou pevnost, musí rouno obsahovat nejméně 20 % vláken delších než 40 mm. Oproti systému s vaznou nití se u propletů z vláken dá počítat s cca polovičním výkonem stroje. Proplety váží 130-500 g/m². <ref>Vlastnosti a použití propletů bez vazné niti (německy): http://www.polytex-by.com/de/malimo.php</ref>
== Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním ==
 
== Spojování osnovy s příčnými nitěmi proplétáním ==
Na nitě základní osnovy se kladou jako výplněk pásy z 30-90 paralelně řazených „[[útek|útkových]]“ nití a spojují se s ní propletením nitěmi vazné osnovy (německé ''Malimo'', český ''Arachne-Arutex'' aj.). Příčné niti jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které pokládají pásy pod různým úhlem sklonu k základní osnově a tak se vytváří tzv. ''multiaxiální proplet''. Na stroji se dá instalovat také zařízení na sekání [[filament]]ů a kladení jako další výplněk propletu. Stroje se vyrábí s pracovní šířkou do 3880 mm v jemnostech 2-5 jehel/cm a dosahují až 1800 otáček/min. <ref>Příklad proplétacího stroje s ukládáním příčných nití (německy)
http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=4&ved=0CC0QFjAD&url=http%3A%2F%2Fwww.liba.de%2Fdownload%2Fbrochure%2F04%2520Multiaxial%2FCopcentra%2520MAX%25203%2520CNC.pdf&ei=3ftLTe_KO4r1sgbmq-GNDw&usg=AFQjCNHARcxvrsDZdnfY1SEtcdEK-6EL5A</ref>
 
Použití: Technické textilie, [[vláknové kompozity|výztuž kompozitů]]
 
== Z historie proplétacího stroje ==
* Nejstarší úspěšný patent pochází od Němce ''Mauersbergra'' z roku 1949, se sériovou výrobou se začalo v bývalé NDR v roce 1957 pod značkou MALIMO. Strojírenský podnik s tímto jménem převzala v roce 1992 firma ''Karl Mayer'', která zde vyrábí hlavně stroje na proplety se zanášením útku. <ref>Z historie stroje Malimo (německy): http://www.karlmayer.com/internet/de/kmweltweit/67.jsp</ref> Proplétací stroje se vyrábí (v roce 2011) mimo jiné také v Číně.<ref>Proplétací stroj čínské výroby (anglicky):
Řádek 21 ⟶ 22:
 
* V Československu bylo ARACHNE, podobný stroj vlastní konstrukce, patentováno v roce 1951 (vynálezce ''Zmatlík''). <ref>Jednání o čs. stroji Arachne: http://www.psp.cz/cgi-bin/ascii/eknih/1964ns/stenprot/012schuz/s012012.htm</ref> Do 80. let minulého století bylo vyrobeno v tehdejších ''Kdyňských strojírnách'' (viz ''Talavášek'') 750 strojů (s výkonem asi o 30 % nižším než MALI s výrobou přes 1000 exemplářů) a experimentovalo se s různými možnostmi použití pro netkané textilie <ref>Přednáška H. Ježka o použití proplétací techniky v Československu (německy): http://www.google.de/url?sa=t&source=web&cd=10&ved=0CG0QFjAJ&url=http%3A%2F%2Fwww.lenzing.com%2Ffileadmin%2Ftemplate%2Fpdf%2Fkonzern%2Flenzinger_berichte%2Fausgabe_43_1977%2FLB-0431977122.pdf&ei=ZRZMTb6UDZH0sgaY4qSuDw&usg=AFQjCNEpFO-DhkDWGTaM6dp44tsD4CbfUQ</ref> Z pozdější doby není o výrobě strojů Arachne nic známo.
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 812-823
* Talavášek: ''Tkalcovská příručka'', SNTL Praha 1980, str. 29
== Reference ==
<references />
 
[[Kategorie:Textil]]