Ferruccio Busoni: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m navbox, styl |
Rozšíření článku značka: možné subjektivní formulace |
||
Řádek 1:
{{Infobox umělec |
'''Ferruccio Dante Michelangiolo Benvenuto Busoni''' ([[1. duben|1. dubna]] [[1866]], [[Empoli]] – [[27. červenec|27. července]] [[1924]], [[Berlín]]) byl italský hudební skladatel, klavírista, dirigent, hudební pedagog a publicista.▼
| jméno= Ferrucio Busoni
| obrázek = Ferrucio Busoni.jpg
| šířka obrázku = 210px
| popisek =
| datum narození = [[1. duben|1. dubna]] [[1866]]
| místo narození = [[Empoli]]
| datum úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1924|7|27|1866|4|1}}
| místo úmrtí = [[Berlín]]
| národnost = italská
| povolání = hudební skladatel, klavírista, dirigent, hudební pedagog a publicista
}}
▲'''Ferruccio Dante Michelangiolo Benvenuto Busoni''' ([[1. duben|1. dubna]] [[1866]], [[Empoli]] – [[27. červenec|27. července]] [[1924]], [[Berlín]]) byl italský hudební skladatel,
== Život ==
Ferruccio Busoni se narodil v [[Toskánsko|toskánském]] městě [[Empoli]] jako jediné dítě dvou profesionálních hudebníků. Jeho otec, Ferdinando, byl [[klarinet]]ista a matka, Anna, byla klavíristka pocházející z [[Terst]]u. Rodiče byli často na koncertních cestách, takže syn většinu svého dětství prožil v Terstu u rodičů své matky.
Busoni byl zázračným dítětem. Prvním veřejné vystoupení absolvoval jako klavírista společně se svými rodiči ve věku sedmi let. V devíti letech vystoupil s orchestrem s koncertem c-moll [[Wolfgang Amadeus Mozart|A. A. Mozarta]]. V roce 1876 hrál již své vlastní skladby ve [[Vídeň|Vídni]]. Mezi návštěvníky tohoto koncertu byl i [[Franz Liszt]] a seznámil se zde s dalšími předními hudebníky té doby [[Johannes Brahms|Johannesem Brahmsem]] a [[Anton Rubinstein|Antonem Rubinsteinem]].
Ve Vídni trpěl zdravotními potížemi a tak rodina na radu lékaře přesídlila do [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]]. Zde studoval u skladatele a pedagoga českého původu [[Wilhelm Mayer|Wilhelma Mayera]] (který své skladby publikoval pod pseudonymem W. A. Rémy). Jeho dvouroční kurz kompozice absolvoval během patnácti měsíců. Kromě toho byl podporován dalším skladatelem s českými kořeny [[Wilhelm Kienzl|Wilhelme Kienzlem]], který mu dokonce svěřil řízení vlastní skladby ''Stabat Mater''. V roce 1886 odešel do [[Lipsko|Lipska]], kde byl žákem [[Carl Reinecke|Carla Reinecka]].
V roce 1888 se stal učitelem hudby v [[Helsinky|Helsinkách]]. V Helsinkách se i oženil s Gerdou Sjöstrand, dcerou [[Švédsko|švédského]] sochaře [[Carl Eneas Sjöstrand|Carla Sjöstranda]] a získal i celoživotní přátelství se skladatelem [[Jean Sibelius|Jeanem Sibeliem]]. V roce 1890 zvítězil v soutěži Antona Rubinsteina se svým ''Koncertním kusem pro klavír a orchestr op. 31a''. V témže roce vyučoval na konzervatoři v [[Moskva|Moskvě]] a v letech 1891–1894 ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], kde kromě toho podnikal koncertní turné.
[[Soubor:Ritratto di Busoni, 1916 (Roberto Biccioni).jpg|thumb|left|280px|Portrét Ferruccia Busoniho, 1916<br>[[Umberto Boccioni]]<br>Galleria Nazionale d'Arte Moderna, Řím]]
V roce 1894 se usadil v [[Berlín]]ě, kde vystupoval na koncertech jako klavírista i jako dirigent. Na svých koncertech propagoval zejména soudobou hudbu. Kromě toho vyučoval v mistrovských kurzech vysokých hudebních škol ve [[Výmar]]u, Vídni a [[Basilej]]i. Mezi jeho žáky byli např. [[Egon Petri]] a [[Stanley Gardner]].
V roce 1907 publikoval své stěžejní teoretické dílo: ''Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst'' (Náčrt nové hudební estetiky), ve kterém naříká nad přílišnou vázaností dosavadní hudby a předvídá že hudba budoucnosti bude založena na rozdělení oktávy na více než než dvanáct tónů. Jeho filosofie, že „Hudba se zrodila svobodná a získání svobody je jejím osudem“, hluboce ovlivnila jeho studenty, zejména pak [[Percy Grainger]]a a [[Edgard Varèse|Edgarda Varèse]], kteří později sehráli významnou roli v rozvoji hudby [[20. století]].
Během [[První světová válka|První světové války]] žil nejprve v [[Bologna|Bologni]], kde byl ředitelem konzervatoře a později v [[Zürich]]u. Jako hluboce přesvědčený pacifista odmítal vystupovat v jakékoliv zemi, která se účastnila války. Do Berlína se vrátil až v roce 1920 aby vyučoval v mistrovských kurzech skladby. Mezi jeho žáky té doby, kteří se později zvláště proslavili patří např. [[Kurt Weill]], [[Edgard Varèse]], [[Friedrich Löwe]], [[Aurelio Giorni]] a [[Stefan Wolpe]].
[[Soubor:Gedenktafel busoni.jpg|thumb|right|200px|Pamětní deska v Berlíně]]
Zemřel v Berlíně na onemocnění ledvin. Je pohřben na III. městském hřbitově na Stubenrauchstraße. Jeho vlastní skladby upadly na čas v zapomenutí a byl připomínán hlavně jako vynikající klavírní virtuóz a autor klavírních úprav skladeb [[Johann Sebastian Bach|Johanna Sebastiana Bacha]]. Kolem roku 1980 však došlo k výraznému oživení zájmu o jeho vlastní dílo.
Busoniho připomíná pamětní deska na domě, kde naposledy žil (Berlin-Schöneberg, Viktoria-Luise-Platz 11) a je po něm pojmenována mezinárodní klavírní soutěž, která se koná každoročně v [[Bolzano|Bolzanu]] v [[Itálie|Itálii]].
== Dílo ==
Busoni zkomponoval na 300 vlastních skladeb a dalších více než 100 děl jsou klavírní úpravy skladeb jiných skladatelů, mezi nimiž vynikají zejména klavírní nebo varhanní úpravy děl [[Johann Sebastian Bach|Johanna Sebastiana Bacha]]. Více než 200 skladeb komponoval ještě před 20 rokem svého života.
Úplný seznam děl Ferrucci Busoniho lze nalézt [http://imslp.org/wiki/List_of_works_by_Ferruccio_Busoni ZDE]
{{NK ČR|jn1999000125}}
Většina Busoniho skladeb je určena klavíru. Jeho hudba je typicky [[kontrapunkt]]ická s několika současně se odvíjejícími melodickými linkami. Ačkoliv hudba není nikdy zcela atonální v [[Arnold Schoenberg|Schoenbergově]] smyslu, jsou jeho vyspělá díla počínaje ''Elegiemi'' (BV 249) často tonálně neurčitá.
Ve svých skladbách často používal témata skladeb jiných skladatelů. Např. 4. věta klavírního cyklu ''An die Jugend'' používá dvě témata z ''24 Capricií'' [[Niccolò Paganini]]ho, či klavírní sonatina č. 6 z roku 1920 je postavena na tématech z [[Georges Bizet|Bizetovy]] opery ''[[Carmen]]''.
K dalším inspiračním zdrojům patří i prvky neevropské hudby. ''Indiánská fantasie pro klavír a orchestr'' z roku 1913 vychází z indiánských melodií, které zaznamenala etnografka [[Natalie Curtis|Natalie Curtis Burlin]].
Patrně nejznámější orchestrální skladbou Busoniho je suita ''Turandot'' z roku 1905, která se v roce 1917 stala základem pro stejnojmennou operu. Busoni dokončil ještě další dvě opery. ''Die Brautwahl'' (1911) a ''Arlecchino'' (1917). Čtvrtá opera, ''Doktor Faust'', zůstala nedokončena. Dokončil ji jeho žák [[Philipp Jarnach]]. V roce 1980 se dočkala další verze z dílny Busoniho životopisce a znalce jeho díla [[Antony Beaumont]]a na základě poznámek z pozůstalosti, ke kterým Jarmach neměl přístup.
== Literatura ==
{{Wikisource|Ferruccio Busoni}}
* Paul Fleet: ''Ferruccio Busoni: A Phenomenological Approach to his Music and Aesthetics'' (Lambert Academic Publishing, 2009)
* Antony Beaumont: ''Busoni the Composer''. Bloomington: Indiana University Press, 1985.
* Chiara Bertoglio: ''Instructive Editions and Piano Performance Practice: A Case Study''. Saarbrücken: Lambert Academic Publishing. ISBN 978-3-8473-2151-4.
* Della Couling: ''Ferruccio Busoni: "A Musical Ishmael"''. Lanham, Md.: Scarecrow Press, 2005.
* Edward J. Dent: ''Ferruccio Busoni: A Biography''. Oxford: Oxford University Press, 1933.
* Jürgen Kindermann: ''Thematisch-chronologisches Verzeichnis der musikalischen Werke von Ferruccio B. Busoni''. Regensburg: Gustav Bosse Verlag, 1980.
* Marc-André Roberge: ''Ferruccio Busoni: A Bio-Bibliography''. New York, Westport, Conn., London: Greenwood Press, 1991.
* Larry Sitsky: ''Busoni and the Piano: The Works, the Writings, and the Recordings''. New York, Westport, Conn., London: Greenwood Press, 1986, 409 s.
== Externí odkazy ==
{{Commons|Ferruccio Busoni}}
* {{IMSLP|id=Busoni%2C_Ferruccio|cname=Ferruccio Busoniho}}
* [http://www.rprf.org/PDF/Busoni_Bio.pdf Podrobný životopis]
* [http://www.svetlanabelsky.com/busoni.html Grigory Kogan: Busoni jako klavírista]
* [http://www.infography.com/content/447715279854.html Seznam další literatury o skladateli]
* [http://www.archive.org/details/sketchofanewesth000125mbp Anglický překlad díla ''Náčrt nové hudební estetiky'']
{{Překlad|en|Ferruccio Busoni|202343}}
{{Modernistická hudba}}▼
{{Portály|Hudba}}
▲{{Modernistická hudba}}
{{DEFAULTSORT:Busoni, Ferruccio}}
[[Kategorie:Italští hudební skladatelé]]
[[Kategorie:Italští ateisté]]
[[Kategorie:Italští klavíristé]]
[[Kategorie:Italští dirigenti]]
[[Kategorie:Operní skladatelé]]
[[Kategorie:Skladatelé klasické hudby]]
[[Kategorie:Skladatelé 20. století]]
[[Kategorie:Narození 1866]]
[[Kategorie:Úmrtí 1924]]
| |||