Císař: Porovnání verzí

'''Císař''' je nejvyšší panovnická [[hodnost]]. Pochází z latinského titulu ''[[caesar]]'', odvozeného od jména [[Gaius Julius Caesar|Gaia Julia Caesara]]. Jeho obdobou je hodnost [[car]], jež byla používána v některých slovanských zemích ([[Rusko]], [[Bulharsko]] či [[Srbsko]]). V [[Evropa|Evropě]] popisuje [[Panovník|monarchupanovník]]a nejvyššího řádu.<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=14711 Heslo ''Císař'' na ''Encyklopedie CoJeCo'']</ref>

* '''[[Caesar]] a [[Imperator]]''' – jedno z přízvisek vládců [[Starověký Řím|Římské říše]] (viz také [[Seznam římských císařů]]).

* '''[[Seznam byzantských císařů|Císař východořímské říše]]''' - používající řecký termín basileos, považoval se za císaře [[Starověký Řím|Římské říše]], fakticky vládl [[Byzantská říše|Byzantské říši]].

* '''[[Císař říše římské]]''' – tento titul historicky navazoval na zaniklé [[Starověk|antické]] císařství a byl používán ve smyslu ''řídící římské impérium'' (Romanum gubernans imperium). I když se jednalo podle názvu o římské císařství, nebylo to císařství [[Římané|Římanů]]. [[Císař říše římské]] byl především ochráncem západoevropského [[křesťanství|křesťanstva]] a sídelního města [[papež]]ů, [[Řím]]a. V Římě nesídlil. Prvním císařem říše Římské a obnovitelem dlouho zaniklého západořímského císařského titulu se stal roku [[800]] n. l. [[Karel Veliký]]. Titul nebyl dědičný.<ref name="evropa">Evropa v proměnách staletí, Libri Praha 2001</ref>

* '''[[Latinské císařství|Latinský císař]]''' - vládce [[křižácké státy|křižáckého státu]] Latinské císařství (oficiálně latinsky {{Cizojazyčně|la|''Imperator Romanus''}})

* '''[[Císař Svaté říše římské]]''' - (v odborných historických textech používán i titul římskoněmecký císař) – Od dob císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] se říše začala označovat jako [[Svatá říše římská]] a poté, co se titul císaře opakovaně ocital v rukou německých králů a panovníků, ustálilo se nakonec v 15. století nové označení pro tuto říši i pro císaře – [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]] a [[Císař Svaté říše římské národa německého]]. Tento císařský titul rovněž nebyl dědičný a až do 15. století se císařem mohl stát jen [[seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]], kterého měl podle tradice právo korunovat jen papež v Římě. Samotného [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]] měli právo volit jen volitelé, tzv. [[kurfiřt]]i. Od 15. století byli za [[seznam panovníků Svaté říše římské|římské krále]] voleni jen členové [[Habsburkové|habsburského]] rodu, kteří již od začátku 16. století automaticky získávali i titul císaře, bez nutnosti korunovace v [[Řím]]ě [[papež]]em. (Posledním císařem, kterého korunoval [[papež]] v Římě, byl [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]], posledním císařem, kterého korunoval sám papež (ale nikoliv v Římě, ale v Bologni), byl [[Karel V.]]) [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]], a s ní i titul jejího císaře, zanikla roku [[1806]].<ref name="evropa"/>

* '''[[Císař rakouský]]''' – roku [[1804]] přijal císař Svaté říše římské národa německého [[František I. Rakouský|František II.]] další císařský titul, titul císaře rakouského. Po zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]] roku [[1806]] si ponechal pouze titul císaře rakouského a přijal jméno [[František I. Rakouský|František I.]] Titul císaře rakouského se pak v rodu [[Habsburkové|Habsburků]] dědil až do roku [[1918]].

* '''[[Ruský car]]''' – panovníci ruské říše od roku 1547 do r. 1918 s titulem '''car''' s hodností císaře a posléze císařským titulem '''imperátor''' (od r. [[1721]])<ref name="evropa"/>

* '''[[Německý císař]]''' – titul panovníků [[Německé císařství|Německé říše]] mezi léty 1871–1918 ([[Vilém I. Pruský|Vilém I.]], [[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] a [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]])

* '''[[Císař Francouzů]]''' – tento titul používal [[Napoleon Bonaparte]] a [[Napoleon III.]]

* '''[[Bulharský car]]''' – titul rovný císaři používaný za [[první bulharská říše|první]] a [[druhá bulharská říše|druhé bulharské říše]]. Používal se i za [[třetí bulharská říše|třetí bulharské říše]], avšak zde byl panovník mezinárodně uznáván jako [[král]].

* '''[[Srbský car]]''' – za srbského císaře (cara) se prohlásil roku [[1345]] [[Štěpán Dušan]], titul pak používal i jeho syn [[Štěpán Uroš V.]]

* '''[[Císař celého Španělska]]''' – titul používaný u různých příležitostech ve Španělsku (latinsky ''Imperator totius Hispaniae'')

* '''[[Trapezuntský císař]]''' – panovník [[Trapezuntské císařství|Trapezuntského císařství]] (nástupnického státu [[Byzantská říše|Byzantské říše]] v [[Malá Asie|Malé Asii]]), stát stejně jako císařský titul trval od roku [[1204]]-[[1461]], oficiálně se na počátku zval ''Císař a samovládce Římanů'', po r. 1282 se zval ''Císař a samovládce celého východu, Iberů a zámořských provincií''.

* '''[[Čínský císař]]''' – titul čínského panovníka od nejstarších dob (cca. 2100 př. n. l.) do r. 1911

* '''[[Japonský císař]]''' – panovníci nejdéle nepřetržitě panující dynastie na světě (od r. 660 př. n. l.)

* '''[[Indický císař]]''' – mezi léty [[1876]]–[[1947]] jeden z titulů panovníků [[Spojené království|Velké Británie]].

* '''[[Korejský císař]]''' – panovník [[Korejské císařství|Korejského císařství]] ([[1897]]–[[1910]])

* '''[[Vietnamský císař]]''' – panovník [[Vietnamské císařství|Vietnamského císařství]] za vlády [[Dynastie Nguyễn]].

* '''[[Brazilský císař]]''' – tento titul užíval [[Pedro I. Brazilský]] a [[Pedro II. Brazilský]].

* '''[[Mexický císař]]''' – panovníci [[Mexiko|Mexika]] ve dvou krátkých obdobích v [[19. století]]. Prvním císařem Mexika byl v letech [[1822]]–[[1823]] [[Agustín de Iturbide|Agustín I.]] a druhým císařem pak [[Maxmilián I. Mexický|Maxmilián I.]] v letech [[1864]]–[[1867]].

* '''[[Haitský císař]]''' – titul používali [[Jean-Jacques Dessalines]] a [[Faustin-Élie Soulouque]].

* '''[[Habešský císař]]''' – panovník dnešní [[Etiopie]], ([[900]]-[[1976]])