Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy
Řádek 1:
Výraz '''sonáta''' (z italského ''s(u)onare'' = hrát) se začal používat na začátku [[17. století]] nejprve k odlišení instrumentální skladby od vokální (z ital. cantata = zpívaná). [[Sonátová forma]] jako taková se vyvíjela současně s instrumentální hudbou [[baroko|baroka]] a předraného [[Klasicismus (hudba)|klasicismu]]. Od poloviny [[18. století]] už měla ustálený charakter jako třídílná forma, kde
* '''první část (expozice) ''' představuje hlavní, vedlejší a závěrečné téma
* '''druhá část (provedení)''' je zpracováním a rozvinutím
Řádek 6:
Klasická [[sonátová forma]] měla přísně vymezenou strukturu, ovšem skladatelé ji ne vždy respektovali. Co však bylo vždy důsledně dodržováno, byla zásada kontrastu témat a [[harmonie|harmonických]] vztahů. Tím se vlastně sonátová forma - na rozdíl od hudebních forem předchozích - stala schopnou vyjádřit dramatický obsah. V této podobě lze sonátovou formu nalézt v klasických cyklech [[komorní hudba|komorní]] i [[symfonie]].
 
==Druhy Sonatina sonát==
*'''Sonatina''' je drobnější a interpretačně snazší sonáta. Existují ovšem i formy, které, jakkoli ve svém názvu obsahují výraz sonáta, klasickému vymezení tohoto pojmu neodpovídají. Těmi jsou např.

*'''sonataSonata da camera''', skladba nejčastěji tanečního charakteru, podobná [[suita|suitě]], pro sólový nástroj doprovázený generálbasem nebo[[generálbas]]em

*'''sonataSonata da chiesa''', což je skladba rovněž podobná suitě pro dva sólové nástroje a generálbas.

*Tzv. '''triová sonáta''' je hudební forma, oblíbená v době barokní, pro tři hlasy - dva vyšší sólové nástroje a generálbasový doprovod. Hrají jí však čtyři hudebníci, bas je podpořen ještě jedním hlubokým nástrojem, kterým je [[violoncello]] nebo [[kontrabas]]. Tato forma nemá opět nic společného s klasickou sonátovou formou.
 
== Partita ==