Jiří Svoboda (režisér): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opr.ref.
G3robot (diskuse | příspěvky)
m čfn → kinobox
Řádek 2:
| jméno= Jiří Svoboda
| obrázek=
| úřad = poslanec [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] ([[Sněmovna národů Federálního shromáždění|SN]])
| od = [[1990]]
| do = [[1992]]
| úřad2 = poslanec [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] ([[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|SL]])
| od2 = [[1992]]
| do2 = [[1992]]
| úřad3 = předseda [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]]
| od3 = [[1990]]
| do3 = [[1993]]
| předchůdce3 = [[Jiří Machalík]]
| nástupce3 = [[Miroslav Grebeníček]]
| datum_narození = [[5. květen|5. května]] [[1945]] ({{věk|1945|5|5}} let)
| místo_narození = [[Kladno]]<br />{{Vlajka a název|Protektorát Čechy a Morava}}
|datum_úmrtí =
|místo_úmrtí =
| strana = [[Komunistická strana Československa|KSČ]] (1975-91)<br />[[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] (1991-93)
| manžel/ka =
| děti =
| alma_mater = [[Akademie múzických umění v Praze|AMU Praha]]
| podpis =
}}
[[Profesor|Prof.]] '''Jiří Svoboda''' (* [[5. květen|5. května]] [[1945]] [[Kladno]]) je [[Česko|český]] [[režisér]] a [[scenárista]], po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] [[Československo|československý]] poslanec [[Sněmovna národů Federálního shromáždění|Sněmovny národů]] a [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] a předseda [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]].
 
== Život ==
Roku 1963 byl přijat na Divadelní režii [[Divadelní fakulta Akademie múzických umění|DAMU]], ale vzhledem ke spoluautorství dopisu kritizujícího nedostatek svobody slova posléze vyloučen. Pracoval jako řidič, později (1964 – 66) jako skladník OPBH.
 
Vystudoval režii na [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění|FAMU]] (1966 – 1971) v Praze, pracoval ve scenáristickém oddělení [[Filmové studio Barrandov|Filmového studia Barrandov]]. Jeho prvním dlouhometrážním hraným filmem bylo ''Zrcadlo pro Kristýnu'' (1975). Roku [[1983]] zfilmoval novelu [[Vladimír Körner|V. Körnera]] ''[[Zánik samoty Berhof]]'' z období [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Z roku [[1985]] je film z prostředí neurochirurgické kliniky ''[[Skalpel, prosím]]'' podle románu [[Valja Stýblová|V. Stýblové]]. O kauze tzv. Orlických vražd natočil film ''[[Sametoví vrazi]]'' (2005). V divadle [[Ungelt]] inscenoval hru ''Picasso'' s [[Vilma Cibulková|Vilmou Cibulkovou]] a [[Milan Kňažko|Milanem Kňažkem]] v hlavních rolích.
Řádek 47:
| datum přístupu = 2012-08-12}}</ref> Po volbách roku 1992 byl až do zániku ČSFR členem předsednictva Federálního shromáždění.
 
5. prosince 1992 byl pravděpodobně v souvislosti se svou politickou činností napaden neznámým maskovaným atentátníkem.<ref>''Veselý tanečník není odhalen'', MF Dnes, 11. 8. [[2001]]</ref> Krátce poté ho [[II. sjezd KSČM]] znovu zvolil předsedou (Svoboda nebyl sjezdu v důsledku zranění po útoku přítomen). V této době ale uvnitř strany zesilovaly spory mezi konzervativním a reformním křídlem. Svoboda coby reformista navrhoval výrazné změny v programu strany, včetně změny jejího názvu (navrhoval varianty pojmenování Strana demokratického socialismu, Strana radikální levice nebo Strana demokratické levice). Konzervativní skupina ale tyto záměry odmítala. Do KSČM znovu vystoupil [[Miroslav Štěpán]] a konzervativci založili počátkem roku 1993 platformu ''Za socialismus''. Svoboda na tyto aktivity reagoval materiálem ''Strana na rozcestí'', v němž konstatoval, že slovo ''komunistická'' je zdiskreditováno a pokračující příklon ke komunistické ideologii může ztížit v budoucnu vytvoření levicové vlády v České republice. Měření sil mezi oběma názorovými tábory mělo vyvrcholit v červnu 1993, kdy se konal v [[Prostějov]]ě [[III. sjezd KSČM]]. Krátce předtím proběhla v KSČM anketa o změně názvu, v níž převládli stoupenci zachování stávajícího jména. Svoboda proto ještě před sjezdem rezignoval na předsednickou funkci.<ref name="rfr1" /> Vzhledem k rozporům s částí členské základy rezignoval v červnu 1993 na členství v KSČM.<ref>http://www.just.wz.cz/view.php?cisloclanku=2005010120 Dopis Jiřího Svobody členům KSČM a sympatizujícím (1993)</ref>
 
V roce [[1996]] neúspěšně kandidoval do senátu na [[Senátní obvod č. 26|Praze 2]] jako nestraník za [[Strana demokratické levice|SDL]].<ref>http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=26 Senátní volby 1996</ref>
Řádek 70:
* 1983 – ''Oblouk světla'' – pro TV, dvoudílný o vynálezci F. Křižíkovi
* 1983 – ''[[Zánik samoty Berhof (film)|Zánik samoty Berhof]]''
* 1985 – ''[[Skalpel, prosím]]''
* 1986 – ''[[Papilio]]''
* 1987 – ''Svět nic neví''
* 1988 – ''[[Prokletí domu Hajnů]]''
* 1990 – ''Jen o rodinných záležitostech''
Řádek 90:
* [http://svobodajiri.euweb.cz/zivotopis.htm Životopis na vlastních webových stránkách]
* ''Encyklopédia filmu'', Obzor [[1993]]
* {{ČfnKinobox osoba|id=32653|jméno=Jiří Svoboda}}
* {{Čsfd osoba|id=3297|jméno=Jiří Svoboda}}
* {{Imdb osoba|id=0004501|jméno=Jiří Svoboda}}