Verze z 30. 9. 2013, 10:26 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m změna a kosmetika infoboxu; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 11. 2013, 11:00 editovat zrušit editaci G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m čfn → kinobox Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - válka \| Střetnutí = Bitva u Sokolova \| konflikt = [[Východní fronta (druhá světová válka)\|Východní fronta]], [[třetí bitva o Charkov]] \| obrázek = Legie - slavnostní nástup.jpg \| popisek = Legie - slavnostní nástup.jpg \| komentář = Československé vojsko v SSSR po bitvě u Sokolova. Vlevo je velitel praporu, [[Ludvík Svoboda]]. \| trvání = [[8. březen\|8. března]] – [[13. březen\|13. března]] [[1943]] \| místo = [[Sovětský svaz\|SSSR]], [[Charkovská oblast]] \| výsledek = Zastavení postupu německých jednotek. \| strana1 = {{Vlajka a název\|Československo}} <br />{{Vlajka a název\|Sovětský svaz}} \| strana2 = {{flagicon\|Třetí říše}} [[Nacistické Německo\|Třetí říše]] \| velitel1 = {{flagicon\|Československo}} [[Ludvík Svoboda]] \| velitel2 = [[Walther von Hünersdorff]] <ref>Jaroslav Hrbek, Vít Smetana, Vladimír Pilát a Petr Hofman:Draze zaplacená svoboda I, Paseka Praha 2009, s. 119. </ref> \| síla1 = {{flagicon\|Československo}} asi 350 mužů, 2 protitankové kanóny, 16 protitankových pušek<br />{{flagicon\|Sovětský svaz}} Podpůrné dělostřelectvo \| síla2 = 3 prapory pěchoty (asi 2400 mužů<ref>Jeden prapor pěchoty Wehrmachtu tvořilo asi 800 mužů [http://de.wikipedia.org/wiki/Bataillon viz].</ref>), 40–60 tanků, 20 obrněných vozidel \| ztráty1 = 86 vojáků padlých, 20 zajatých a nezvěstných, 114 raněných (viz Skončení bojů), 2 protitankové kanóny, 7 protitankových pušek, 5 těžkých kulometů, 16 lehkých kulometů, 5 minometů \| ztráty2 = 300–400 vojáků, 19 tanků, 6 obrněných transportérů \|}} {{Bitvy Československého odboje (1939-1945)}} Řádek 30: == Skončení bojů == Boje ještě pokračovaly [[9. březen\|9. března]], kdy dvě čs. roty podnikly protiútok na [[Sokolovo (Ukrajina)\|Sokolovo]], při němž Němci utrpěli další ztráty. Dne [[11. březen\|11. března]] zachytili čs. radisté německou zprávu, díky které byl odhalen německý protiútok. Sovětské [[dělostřelectvo]] zahájilo do místa soustředění Němců palbu a útočící jednotky rozprášilo. Po opětném dobytí [[Charkov]]a německými vojsky dne [[15. březen\|15. března]] [[1943]] hrozilo 1. čs. samostatnému praporu obklíčení, a tak se vydal na taktický ústup. Tragicky skončil osud čs. zraněných a zajatých vojáků. Čeští<!--Slováci nebyli v protektorátu--> vojáci totiž věděli, že jako občané [[Protektorát Čechy a Morava\|protektorátu]] mohou být za údajnou „vlastizradu“ popraveni, a tak se do zajetí dostávali v drtivé většině jen z důvodu zranění či bezvědomí. Těžce ranění Čechoslováci, kteří byli hospitalizováni v nemocnici v [[Charkov]]ě, byli po obsazení města [[Němci]] nemilosrdně postříleni. Z dvaceti zajatých jich pět Němci odvezli do protektorátu k propagandistickým účelům, poté byli patrně totálně nasazeni v [[Nacistické Německo\|Říši]], jeden z nich byl po válce internován v sovětském pracovním táboře, [[gulag]]u.<ref>{{Citace monografie \| příjmení1 = Lenková \| jméno1 = Jitka \| příjmení2 = Pavlík \| jméno2 = Václav \| rok = 2007 \| titul = Nejdůležitější bitvy v českých dějinách \| vydavatel = Alpress \| místo = Frýdek-Místek \| isbn = 978-80-7362-470-5 \| strany = 261}}</ref> == Odraz bitvy v politice a kultuře == Řádek 45: V komunistickém [[Československo\|Československu]] byla bitva využívána jako propagandistický nástroj. Probíhaly její velkolepé oslavy, přičemž se jednalo o komunistickou propagandu "věčného" a nerozborného přátelství Československa se [[Sovětský svaz\|Sovětským svazem]]; na konkrétní hrdiny však bylo zapomínáno.<ref name = "Sokolovo"/> Pouze jeden z nich, [[Otakar Jaroš]], který byl [[in memoriam]] povýšen na kapitána a jako první cizinec posmrtně vyznamenán titulem „[[Hrdina Sovětského svazu]]",<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Jemeljanov \| jméno = J. N \| odkaz na autora = \| příjmení2 = Šljachtin \| jméno2 = A. V \| odkaz na autora2 = \| titul = Rekordy sovětského systému vyznamenání \| url = http://forum.faleristika.info/viewtopic.php?f=426&t=9947&start=827 \| datum vydání = 2011-10-30 \| datum aktualizace = \| datum přístupu = 2012-09-24 \| vydavatel = Форум Фалеристика \| místo = \| jazyk = ru}}</ref> byl naopak zcela neoprávněně označován „mladý komunista“, i když tento prvorepublikový [[důstojník]] neměl s komunisty nic společného.<ref name = "Sokolovo"/> V roce [[1974]] režisér [[Otakar Vávra]] natočil dvojdílný film ''[[Sokolovo]]'', který je také silně poplatný době svého vzniku.<ref>{{~~Čfn~~Kinobox film\|24590\|název=Sokolovo}}; ''[http://www.fdb.cz/filmy/24590-sokolovo.html Sokolovo]'' na [[Filmová databáze\|Filmové databázi]]</ref> Pro děti téma bitvy u Sokolova zpracoval z retrospektivy [[Miroslav Ivanov]] v příběhu ''Kluci od Uralu'' (kniha ''Všude čeká dobrodružství'', [[Albatros (nakladatelství)\|Albatros]] : Praha, 1975). Řádek 66: * {{Citace monografie \| příjmení = Fidler \| jméno = Jiří \| odkaz na autora = Jiří Fidler \| titul = Sokolovo 1943 : malý encyklopedický slovník \| vydavatel = Naše vojsko \| místo = Praha \| rok = 2003 \| počet stran = 119 \| isbn = 80-206-0716-1}} * {{Citace elektronické monografie \| příjmení = Fidler \| jméno = Jiří \| odkaz na autora = Jiří Fidler \| titul = Sokolovo, odvrácená tvář legendy. O čem se 70 let příliš nemluvilo \| url = http://technet.idnes.cz/sokolovo-odvracena-tvar-legendy-dop-/vojenstvi.aspx?c=A130312_174630_vojenstvi_kuz}} * {{Citace monografie \| příjmení = Kulka \| jméno = Jiří \| odkaz na autora = \| titul = Židé v československé Svobodově armádě \| vydavatel = Naše vojsko \| místo = Praha \| rok = 1990 \| počet stran = 390 \| isbn = 80-206-0068-X}} * {{Citace monografie \| příjmení = \| jméno = \| odkaz na autora = \| titul = Sokolovo \| vydavatel = Naše vojsko \| místo = Praha \| rok = 1973 \| počet stran = 291}}

Bitva u Sokolova: Porovnání verzí