Bourbonsko-parmská dynastie: Porovnání verzí

| země = [[EtruskéEtrurské království|Etrurie]]<br /> [[Vévodství Lucca|Lucca]]<br />[[Vévodství parmské|Parma]]

Zakladatelem [[dynastie]] byl syn [[Filip V. Španělský|krále Filipa V. Španělského]], [[Filip I. Parmský|don Filippo]] ([[1720]]-[[1765]]), jenž byl prvním [[Vévodství Parmské|parmským vévodou]] a po něm následoval jeho syn [[Ferdinand Parmský|Ferdinand I.]] Vnuk [[Ludvík Parmský|Ludvík I.]] byl nucen roku [[18021801]] vévodství postoupit [[VévodstvíNapoleon ParmskéBonaparte|Napoleonovi]], scož [[Královstvío Etrurie|královstvímsedm Etrurie]]let později učinil i Ludvíkův syn Karel Ludvík v případu [[NapoleonEtrurské Bonapartekrálovství|NapoleonoviKrálovství etrurského]].

[[Karel II. Ludvík Parmský|Karel II. Ludvík]] po nelehkém vládnutí nakonec roku [[1849]] odstupuje a jeho nástupce [[Karel III. Parmský|Karel III.]] je roku [[1854]] zabit. Na jeho místo nastoupil jeho syn, jemuž však bylo teprve pět let, proto byl zastoupen svou matkou [[Marie Luisa Bourbonsko-Francouzská|Marií Luisou]]: [[Robert I. Parmský|Robert]] byl svržen revolucí v roce [[1859]], která přinesla také sjednocení Itálie. Rodina odešla do exilu a z jeho dětí vzešla poslední císařovna rakouská a královna uherská a česká, [[Zita Bourbonsko-Parmská]], první bulharská královna [[Marie Luisa Pia Bourbonsko-Parmská]], [[Felix Bourbonsko-Parmský]], princ [[Lucembursko|lucemburský]] (jehož potomstvo je dnes na [[Lucemburští velkovévodové|lucemburském]] trůnu) a čtvero titulárních vévodů z Parmy. Poslední z nich, [[Xaver Bourbonsko-Parmský|Xaver I. Parmský]], se stal [[Seznam karlistických pretendentů španělského trůnu|karlistickým pretendentem španělského trůnu]]. Po jeho smrti přešly jeho výsady na syna [[Karel Hugo Bourbonsko-Parmský|Karla IV. Huga]].