Rýnská Falc: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
Řádek 22:
V průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl rýnský [[falckrabě]] [[Fridrich Falcký|Fridrich V.]] (u nás známý jako zimní král [[Fridrich Falcký]]), bojující proti císaři, zbaven svých držav [[Horní Falc|Horní]] a [[Dolní Falc]]e včetně [[kurfiřt]]ské hodnosti, jež byly v roce [[1623]] uděleny [[Bavorské vévodství|bavorskému]] vévodovi [[Maxmilián I. Bavorský|Maxmiliánovi I.]] [[Vestfálský mír|Vestfálským mírem]] z roku [[1648]] byla [[rýn]]ská (Dolní) Falc navrácena synovi Fridricha Falckého [[Karel Ludvík Falcký|Karlu Ludvíkovi]] a současně mu byla udělena nová kurfiřtská hodnost, ale musel se však vzdát Horní Falce a původního kurfiřtského hlasu ve prospěch Bavorska. Počet volitelů (kurfiřtů) se tak zvýšil na osm.
 
V té době francouzský král [[Ludvík XIV.]] současně vznesl nárok na území [[Falc]]e a tak vypukla [[válka o dědictví falcké]] ([[1688]]). Vládnoucí linie '''linie Pfalz-Simmern''' vymřela roku [[1685]] [[Karel II. Falcký|Karlem II.]], po které nastoupila '''linie Pfalz-Neuburg''', která se roku [[1569]] oddělila od '''linie [[Zweibrüken]]ské''' a roku [[1614]] získala vévodství [[Jülich]] a [[Berg]]; tu pak od roku [[1614]] následovala samostatná '''linie Falc-Sulzbach'''. Po dlouholetém sporu došlo za [[Karel III. Filip Falcký|Karla III. Filipa]] (1724) k míru s bavorskou větví [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]], ještě předtím se falcký dvůr přestěhoval z [[Heidelberg]]u do [[Mannheim]]u (1720).
 
V roce [[1777]] umírá bavorský vévoda a kurfiřt [[Maxmilián III. Josef Bavorský|Maxmilián III. Josef]] na neštovice. Jeho smrtí vymírá mladší bavorská linie [[Wittelsbachové|Wittelsbachů]] a v Bavorsku nastupuje falcká linie tohoto rodu. Brzy nato propuká [[válka o bavorské dědictví]], v jejímž důsledku Bavorsko ztrácí [[Innská čtvrť|Innskou čtvrť]].