Srbština: Porovnání verzí

}}

'''Srbština''' je jazyk [[Srbové|srbského]] obyvatelstva v&nbsp;[[Srbsko|Srbsku]], [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], [[Černá Hora|Černé Hoře]] a dalších zemích v Evropě, Americe a Asii. V podstatě jde o jiný název pro v Srbsku užívanou variantu<ref>{{Citace sborníku | příjmení = Kordić | jméno = Snježana |odkaz na autora=Snježana Kordić| titul = Nationale Varietäten der serbokroatischen Sprache | příjmení sestavitele = Golubović | jméno sestavitele = Biljana | příjmení sestavitele2 = Raecke | jméno sestavitele2 = Jochen | sborník = Bosnisch - Kroatisch - Serbisch als Fremdsprachen an den Universitäten der Welt | vydavatel = Sagner | místo = München | rok vydání = 2008 | strany = 93–102 |url= http://bib.irb.hr/datoteka/426566.NATIONALE_VARIETATEN_DER.PDF |isbn=978-3-86688-032-0 |jazyk= němčina }}</ref> [[Srbochorvatština|srbochorvatštiny]], která byla úředním jazykem v [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Jugoslávii]] do roku [[1992]].

* [[ekavština]] (jat se vyslovuje jako ''é'') – používá se pouze v Srbsku, kde je z velké míry převažující výslovnost (Bělehrad, Vojvodina, Kosovo, východní, centrální a jižní Srbsko).

Srbská slovní zásoba je původem z různých zdrojů. Původní staroslovanská slova, která má srbština společná třeba s dnešní [[čeština|češtinou]] a [[ruština|ruštinou]], doplnila v pozdějších dobách i výraziva jiná. Srbský jazyk byl dlouho ovlivněn nadvládou [[Osmanská říše|Osmanské říše]], během které se do jazyka rozšířily tzv. [[turcizmus|turcismy]], tedy přejímky hlavně v oblasti gastronomie, armády, vlastnictví majetku či státní správy. Jakmile byl turecký prvek odstraněn, začaly pronikat vlivy jiné, například [[němčina|německé]] či [[ruština|ruské]]. V moderní době přicházejí do srbského jazyka slova mezinárodního charakteru, hlavně z [[angličtina|angličtiny]]. Tato slova však nezdomácňují tak rychle, jako je tomu v jiných jazycích,{{Doplňte zdroj?}} byť na první pohled je možné vidět jisté zdání, které vytváří hlavně fonetický přepis. Ve skloňování slova zůstávají celá (''metro'', genitiv ''metroa''), někdy se neskloňují vůbec.