Přísaha v míčovně: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Kontext: photo |
→Kontext: překlep |
||
Řádek 6:
K vyřešení těžké finanční krize, ve které se Francie v [[18. století]] nacházela, svolal [[seznam francouzských panovníků|francouzský král]] [[Ludvík XVI.]] na radu svého ministra financí [[Jacques Necker|Jacquese Neckera]] generální stavy, které se sešly v květnu 1789 poprvé po 175 letech.
Třetímu stavu, který reprezentoval 98 % obyvatel Francie, byl sice na základě jeho rostoucího hospodářského významu zdvojnásoben počet zástupců v generálních stavech, ale nebylo rozhodnuto, jestli budou generální stavy hlasovat podle stavů nebo podle jednotlivých poslanců. V prvním případě měla zajištěna většinu [[šlechta]] a [[duchovenstvo]], ve druhém případě mohlo [[měšťanstvo]] doufat, že část šlechty a obzvláště nejnižšího kléru se
Když Ludvík XVI. hlasování podle počtu zástupců nepotvrdil, prohlásili se zástupci třetího stavu [[17. červen|17. června]] 1789 za [[Národní shromáždění (Francie)|Národní shromáždění]] zastupující celý francouzský národ. Aby král zabránil dalšímu jednání poslanců, rozhodl se uzavřít jednací sál na [[Versailles|zámku Versailles]]. Jako záminku uvedl, že řemeslníci musejí připravit sál pro jednání všech tří stavů.
| |||