Astronomie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 10876158 uživatele 212.71.185.164 (diskse) zrušena - vandal |
|||
Řádek 3:
'''Astronomie''', [[řečtina|řecky]] αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, [[čeština|česky]] též '''hvězdářství''', je [[věda]], která se zabývá jevy za hranicemi [[Atmosféra Země|zemské atmosféry]]. Zvláště tedy výzkumem [[vesmír]]ných [[těleso|těles]], jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem.
== Historie astronomie ==
Astronomie se podobně jako další vědy začala rozvíjet ve [[starověk]]u. První se z astronomie rozvíjela [[astrometrie]], zabývající se měřením [[poloha tělesa|poloh]] [[hvězda|hvězd]] a [[planeta|planet]] na obloze. Tato oblast astronomie měla velký význam pro [[navigace|navigaci]]. Podstatnou částí astrometrie je [[sférická astronomie]] sloužící k popisu poloh objektů na [[nebeská sféra|nebeské sféře]], zavádí [[souřadnice]] a popisuje významné [[křivka|křivky]] a [[bod]]y na nebeské sféře. Pojmy ze sférické astronomie se také používají při [[měření času]].
Další oblastí astronomie, která se rozvinula, byla [[nebeská mechanika]]. Zabývá se [[Mechanický pohyb|pohybem]] [[těleso|těles]] v [[gravitační pole|gravitačním poli]], například [[planeta|planet]] ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Základem nebeské mechaniky jsou práce [[Johannes Kepler|Keplera]] a [[Isaac Newton|Newtona]].
[[Aristotelés]] ve svém díle ''O nebi'' z roku [[340 př. n. l.]] dokázal, že tvar Země musí být kulatý, jelikož stín Země na Měsíci je při zatmění vždy kulatý, což by při plochém tvaru Země nebylo možné. [[Starověké Řecko|Řekové]] také zjistili, že pokud sledujeme [[Polárka|Polárku]] z jižnějšího místa na Zemi, jeví se nám níže nad obzorem než pro pozorovatele ze severu, kterému se bude její poloha na obloze jevit výše. Aristotelés dále určil poloměr [[Země]], který ale odhadl na dvojnásobek skutečného poloměru. V aristotelovském modelu Země stojí a Měsíc se Sluncem a hvězdami krouží kolem ní, a to po kruhových drahách.
Myšlenky Aristotelovy rozvinul ve [[2. století]] našeho letopočtu [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]], který také stavěl Zemi do středu a další objekty nechal obíhat kolem ní ve sférách, první byla sféra Měsíce, dále sféry [[Merkur (planeta)|Merkuru]], [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Slunce]], [[Mars (planeta)|Marsu]], [[Jupiter (planeta)|Jupitera]], [[Saturn (planeta)|Saturna]] a sféra stálic (hvězd, jež byly považovány za nehybné, jak to plyne z názvu, měly se pohybovat jen společně s oblohou). Tento model poměrně vyhovoval polohám těles na obloze.
Roku [[1514]] navrhl [[Mikuláš Koperník]] nový model, ve kterém bylo ve středu soustavy [[Slunce]] a planety obíhaly kolem něj po kruhových drahách, setkal se ale s problémy při pozorováních, objekty se nenacházely na správných souřadnicích.
Roku [[1609]] zkonstruoval [[Galileo Galilei]] [[dalekohled]], s jehož pomocí objevil čtyři měsíce obíhající kolem planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], a tím dokázal Koperníkovu teorii o Slunci ve středu a planetách kroužících kolem. [[Johannes Kepler]] zaměnil kruhové dráhy planet za [[Elipsa|eliptické]], čímž bylo dosaženo souladu s pozorovanými polohami těles.
V roce [[1687]] vydal [[sir]] [[Isaac Newton]] knihu [[Philosophiae Naturalis Principia Mathematica]]<ref>[http://plato.stanford.edu/entries/newton-principia/ Newton's Philosophiae Naturalis Principia Mathematica] plato.stanford.edu</ref> o poloze těles v prostoru a čase a [[zákon obecné přitažlivosti]], podle něhož jsou k sobě tělesa vázána [[gravitace|gravitací]], která závisí na [[hmotnost]]i těles a na jejich vzdálenosti. Z gravitačního zákona vychází eliptický pohyb planet.
Roku [[1929]] studoval [[Edwin Hubble]] daleké [[galaxie]], zjistil [[rudý posuv]], který se zvětšuje se vzdáleností, to byl důkaz o rozpínání [[vesmír]]u. Fakt, že se od sebe objekty vzdalují, naznačuje, že někdy v minulosti byly objekty velmi blízko od sebe, tím se zrodily myšlenky o [[velký třesk|velkém třesku]], místě a čase, kdy byl [[vesmír]] nekonečně malý a hustý.
V letech [[1905]]–[[1915]] napsal [[Albert Einstein]] [[teorie relativity|teorii relativity]] – speciální, ve které zavedl konečnou rychlost světla a obecnou relativitu o gravitaci, čase a prostoru ve velkých rozměrech. Na začátku [[20. století]] vznikla [[kvantová teorie]] o chování [[Elementární částice|elementárních částic]].
== Části astronomie ==
| |||