Victor Vasarely: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Život a dílo: další kousek |
→Život a dílo: 1951─1955 |
||
Řádek 16:
* [[1947]]–[[1951]]: ''Rozvíjení geometrického abstraktního umění (optické umění)'': Vasarely nakonec našel svůj vlastní styl. Jednotlivé série prací pojmenovával podle míst, která ho inspirovala. ''Denfert'' se tak vztahuje k pracím, jež ovlivnily bíle obložené stěny pařížské stanice metra [[Place Denfert-Rochereau|Denfert-Rochereau]]. Kameny [[elipsoid]]ního tvaru a mušle, které našel během prázdnin v roce 1947 na [[Bretaňský poloostrov|bretaňském]] pobřeží v Belle Île, jej inspirovaly k pracím, jež nazval ''Belles-Isles''. Od roku [[1948]] Vasarely obvykle trávil letní měsíce ve vsi [[Gordes]] v [[Provence]] na jihu [[Francie]]. Na základě tamějších domů s krychlovými tvary vytvořil skupinu děl, jež nazval ''Gordes/Krystal''. Pracoval jednak na problému prázdných a vyplněných prostorů na rovné ploše a jednak na stereoskopickém pohledu.
[[Soubor:Victor Vasarely (28Tribute to Malevitch) UCV 1954.jpg|náhled|Pocta Malevičovi (1954), Ciudad Universitaria de Caracas]]
* [[1951]]–[[1955]]: ''Kinetické obrazy, černobílé fotografie'': Jeho předchozí práce ''Gordes'' mu byly východiskem pro kinematické obrazy. Navrstvené tabulky [[Polymethylmethakrylát|akrylátového skla]] tvořily dynamické, pohyblivé dojmy (imprese), jež závisí na úhlu pohledu. V roce 1954 navrhl společně s architektem Carlosem Raúlem Villanuevou keramický nástěnný obraz ''Pocta Malevichovi'' o rozloze 100 m<sup>2</sup>, jenž zdobí kampus Caracaské univerzity ve Venezuele. Je to hlavní práce jeho černobílého období. Kinetické umění vzkvétalo a Vasarely, [[Alexander Calder]], [[Marcel Duchamp]], [[Man Ray]], Jesús Rafael Soto a Jean Tinguely vystavovali své práce v galerii Denise Reného pod názvem ''Le Mouvement'' (Pohyb). V tomto období vydal Vasarely svůj ''Žlutý manifest'' (''Yellow Manifest'', 1955), v němž definoval myšlenku sériového rozmnožování a rozšiřování uměleckého díla, které se má stát přirozenou součástí moderního života. Vycházeje z myšlenek a prací pionýrů [[Konstruktivismus|konstruktivismu]] a Bauhausu stanovil, že ''vizuální kinetika'' (''plastique cinétique'') se spoléhá na vnímání diváka, jenž je považován za výhradního tvůrce díla, který si hraje s [[Optický klam|optickými klamy]].
== Ocenění ==
| |||