ß: Porovnání verzí

Tento znak vznikl původně jako [[Ligatura (typografie)|ligatura]] [[Dlouhé s|dlouhého s]] (ſ) a ''[[z]]'' v [[Gotické písmo|gotickém písmě]] (𝔷), v humanistické [[Antikva|antikvě]] se do ''ß'' spojovalo ''ſ'' se ''[[s]]''. Tato ligatura se používala do 18. století i v jiných jazycích.

 

Dnes existuje i ostré s v majuskulní podobě ačkoliv dlouho existovalo pouze ve své [[minuskule|minuskulní]] podobě. Ve [[verzálky|verzálkách]] a [[kapitálky|kapitálkách]] se proto podle závazných pravidel německého pravopisu přepisuje jako "SS". Problém neexistence [[majuskule|majuskulního]] ß se projevoval zejména v úředních záznamech a dokladech, kdy bylo nutno i ve verzálkách odlišit zápis ss a ß ve vlastních jménech osob a míst. Proto bylo pro tyto účely povoleno používat "malé" ß i ve verzálkách a kapitálkách. Od začátku 20. století bylo také mnohokrát navrženo velké ß, což nakonec na začátku 21. století vedlo k jeho zavedení i do německých a mezinárodních znakových norem, např. [[Mezinárodní organizace pro normalizaci|ISO]]/[[Mezinárodní elektrotechnická společnost|IEC]] 10646, a do znakového souboru [[Unicode]] (U+1E9E "LATIN CAPITAL LETTER SHARP S" vedle U+00DF "LATIN SMALL LETTER SHARP S"),<ref>[http://unicode.org/versions/Unicode5.1.0/#Notable_Changes Unicode5.1.0 – Notable Changes]</ref> a k jeho používání i v některých periodických tiskovinách, např. v samotném titulu Gießener Zeitung.<ref>[http://www.giessener-zeitung.de Gießener Zeitung (online verze)]</ref> Běžné to však není a neodpovídá to ani závazným pravidlům německého pravopisu.