Verze z 30. 9. 2013, 05:53 editovat G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 10. 2013, 12:16 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m napřímení redirectu šablony (dle dat od Dannyho B.); kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Život == Po ukončení gymnaziálních studií vystudoval teologii ve [[Vratislav (město)\|Vratislavi]] a Vídni, duchovenskou činnost zahájil jako superintendentní vikář v Chebu ([[1890]]–[[1894]]). V letech [[1894]]–[[1902]] byl farářem v [[Trnávka (okres Pardubice)\|Trnávce]], od roku [[1902]] až [[1920]] (fakticky), [[1920]]–[[1932]] (nominálně) působil jako farář v [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze 1 - Staré Město\|Praze 1-Starém Městě]] (Salvátor). Ve funkci [[superintendent]]a české [[Evangelická církev v Rakousku (1781-1918)\|evangelické církve augsburského vyznání]] ([[1917]]–[[1921]]) významně přispěl ke sjednocení evangelických církví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V nově vzniklé Českobratrské církvi evangelické, založené v průběhu generálního sněmu (synodu) českých sborů v prosinci [[1918]], zastával funkce člena prvního synodního výboru (později [[Synodní rada\|Synodní rady]]) ČCE ([[1918]]–[[1921]]), následně pak náměstka [[Synodní senior\|synodního seniora]] ([[1921]]–[[1932]]). Od vzniku pražské Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké (HČEFB) v roce [[1919]] až do svého penzionování ([[1937]]) byl jejím profesorem a vedoucím katedry církevních dějin, v pěti funkčních obdobích stál v čele této fakulty jako děkan. Byl právem uznávanou a respektovanou autoritou první učitelské generace HČEFB, kromě akademických povinností se jeho pozornost soustřeďovala na publicistické, překladatelské, redakční a editorské aktivity i rozsáhlé spektrum vlastní badatelské a autorské práce na poli historie českého protestantismu v jeho širokém evropském kontextu. Svým dílem, navazujícím na působení prof. ThDr. [[Gustav Adolf Skalský\|Gustava Adolfa Skalského]], významně přispěl k osvětlení specifik kořenů i vývoje reformace v našich podmínkách, které dále rozvíjeli jeho spolupracovníci a nástupci na katedře církevních dějin HČEFB a Komenského evangelické bohoslovecké fakulty, zejména profesoři [[František Bednář]], [[František Michálek Bartoš\|František M. Bartoš]], později [[Rudolf Říčan]], [[Amedeo Molnár]] a na [[Husova československá bohoslovecká fakulta\|HČBF]] [[Miloslav Kaňák]]. == Dílo == Řádek 21: * ''Mladý František Palacký : jeho vnitřní život a první dvě řeči''. Praha: Vincenc Svoboda a Antonín Škoda, 1927 * ''Kníže Václav ve světle pravdy''. Blahoslavova společnost, 1928 * ''Česká bible : K 350. výročí Bible Kralické''. Praha: YMCA, 1930 * ''Jan Végh : k 150letému výročí tolerance''. Blahoslavova společnost, 1930 * ''U Salvatora : z dějin evangelické církve v Praze (1609–1632)''. Praha: Českobratrský evangelický sbor u Salvatora, 1930 * ''Toleranční patent, jeho vznik a význam'' (spolu Františkem Bednářem). Praha: Svaz národního osvobození, 1931 * ''Sborové Jednoty bratrské''. Praha: nákl. vlastním, 1935–1939 (I. část 1935; II. část 1937; III. část a celé dílo 1939) Řádek 32: * ''Dějiny křesťanství v Československu : I. Doba předhusitská''. Praha: HČEFB, 1947 * ''Dějiny křesťanství v Československu : II. Hus a husitství (Čechové v zápasu o ryzí křesťanství)''. Praha: HČEFB, 1947 * ''Dějiny křesťanství v Československu : III. Rokycana. Husitský král. Počátky Jednoty bratrské (Čechové dospívají k ryzímu křesťanství)''. Praha: HČEFB, 1948 * ''Dějiny křesťanství v Československu : IV. Za krále Vladislava a Ludvíka. Před světovou reformací a za reformace''. Praha: HČEFB, 1948 * ''Dějiny křesťanství v Československu : V. Za krále Ferdinanda I. (1526–1564)''. Praha: HČEFB, 1948 Řádek 39: * ''Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského'' (spolu s Františkem Bednářem a Bohuslavem Součkem). Praha: Comenium, 1921 * ''Betlém od r. 1516'', in Betlémská kaple : o jejích dějinách a zachovaných zbytcích (sborník statí). Praha: Společnost Husova musea, 1922 * ''Náboženské stanovisko B. Jana Blahoslava'', in Sborník Blahoslavův (1523–1923) : k čtyřstému výročí jeho narozenin (ed. Václav Novotný a Rudolf Urbánek). Přerov: Výbor pro postavení pomníku Blahoslavova v Přerově, 1923 * ''Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského''. Svazek II. Praha: Blahoslavova společnost, 1928 * ''Reformační sborník : Práce z dějin československého života náboženského''. Svazek III. Praha: Blahoslavova společnost, 1929 Řádek 47: * ''Zásady Jednoty českých bratří'' (spolu s Františkem Bednářem a Josefem L. Hromádkou). Praha: Synodní rada ČCE, 1939 === Edice === * Jan Amos Komenský: ''Kšaft umírající matky Jednoty bratrské''. Praha: Springer, 1904 * ''Vyznání víry Jednoty bratří českých, vydané J. A. Komenským r. 1662''. Praha: Česká reformace, 1918; Synodní rada ČCE, 1935 * ''Jan Szalatnay a jeho paměti z doby toleranční''. Praha: Blahoslavova společnost, 1931 Řádek 93: \|pred=[[Gustav Adolf Skalský]] \|po=[[František Žilka]] \|kdo=Ferdinand Hrejsa}} {{posloupnost\|co=[[Děkan]] [[Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy\|Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké]] Řádek 117: \|pred=[[Josef Lukl Hromádka]] \|po=[[Slavomil Ctibor Daněk]] \|kdo=Ferdinand Hrejsa}} {{Autoritní ~~kontrola~~data\|WORLDCATID=lccn-n86-30720}} {{portály\|Historie\|Křesťanství}}

Ferdinand Hrejsa: Porovnání verzí