Splavovací nádrž: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+krkonoše |
kapitola Výskyt |
||
Řádek 1:
'''Splavovací nádrž''' (též '''klauza'''<ref>z [[němčina|německého]] ''Klause''</ref> či '''klauzura'''<ref>z [[latina|latinského]] ''clausura''</ref>) je údolní [[přehradní nádrž|přehrada]], sroubená ze dřeva, s výplní kamene a hlíny. [[přehradní hráz|Hráz]] bývá někdy sypaná a jen [[propusť|propustě]], kterými se [[voda]] vypouští, jsou sroubeny z hrubých klád, utěsněných na návodní straně. Uprostřed hráze jsou dvě výpustná [[stavidlo|stavidla]]. Celá hráz bývá chráněna proti vlivům [[počasí]] šindelovou střechou, která dodává stavbám impozantního zjevu. Vypuštěním nádrže se zvedne hladina vody na toku pod nádrží tak, aby bylo možno plavit dřevo na [[vor]]ech (pltích) i za nízkého stavu vody, neboť normální výška hladiny zpravidla v letních měsících nestačí k plavení vorů.
==
=== Česká republika ===
* Na [[Šumava|Šumavě]] se některé klauzy nazývají jezírka: [[Boubínské jezírko]], [[Jelení jezírko]] a [[Žďárské jezírko]]. Na horním toku [[Modravský potok|Modravského]] a [[Roklanský potok|Roklanského potoka]] bylo vybudováno osm umělých vodních nádrží zvaných klauzy či švele, čímž vznikl velice výkonný plavební systém umožňující podle potřeby vypouštět vodu a vzniklá přílivová vlna tak napomáhala dopravit polenové dříví do plavebního kanálu: Luzenská (21 000 m³), Rokytecká (18 000 m³), Javoří (16 000 m³), Novohuťská (15 000 m³), Roklanská (14 000 m³), Studená (3000 m³), Černohorská (2200 m³), Ptačí (1000 m³).
* V [[Beskydy|Beskydech]] se několik klauzů na zvyšování stavu vody při plavení dřeva v horských potocích z 19. století nachází na území obce [[Bílá (okres Frýdek-Místek)|Bílá]]: [[Čurabka]] (na potoce Čurabka, 5200 m³, sypaná hráz dlouhá 40 m a vysoká 8 m), [[Kociánka]] (na potoce [[Lučovec]], 5800 m³, sypaná a částečně vyzděná hráz dlouhá 50 m a 15 m vysoká), [[Bedřichův klauz]] (vyzděná hráz dlouhá 10 m a vysoká 6 m), [[Maxův klauz]] (na [[Velká Smradlavá|Velké Smradlavé]], 15 500 m³, sypaná kamenná hráz vysoká 8 m a dlouhá 30 m).
* V
* V [[Krkonoše|Krkonoších]] byla plavební zařízení budována nákladem královské komory a kutnohorského úřadu. Na tocích vznikala [[hrablo|hrabla]] k zachycování plaveného dříví a přehrady (klauzy či klauzury) k regulaci množství vody v řece. První klauzy zde byly vystavěny v roce 1567, rok poté, co těžaři dorazili do Krkonoš. Na mapě Krkonoš od Simona Hüttela jsou klauzy zakresleny na řekách [[Malá Úpa (řeka)|Malé Úpě]], na [[Velká Úpa|Velké Úpě]] v [[Obří důl|Obřím dole]], na potoce pod vsí [[Lysečina|Lysečiny]] a v [[Janské Lázně|Janských Lázních]]. Přehrady byly buď zděné, zemní nebo ze dřeva.
* Na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] se nazývají klauzury<ref>z [[latina|latinského]] ''clausura''</ref> a byly zde vybudovány německými kolonisty v době, kdy tato oblast patřila do [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Poslední dochovaná klauzura v [[Siněvir (národní park)|Siněvirském národním parku]] byla stržena povodní v roce 1998.▼
=== Evropa ===
▲* Na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] se nazývají klauzury
== Poznámky ==
| |||