Porcelán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 77.48.140.251 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Tchoř
G3robot (diskuse | příspěvky)
m WPCleaner v1.29b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem
Řádek 1:
[[Soubor:Cibulak.jpg|thumb|Porcelánový talíř, tzv. „[[Cibulák|cibulák]]“]]
'''Porcelán''' (zastarale též '''porculán''') je keramická hmota, vzniklá vypálením keramického těsta tvořeného směsí [[kaolin]]u, ostřiva a taviva. Používá se pro výrobu nádobí, sanitární keramiky, elektrických izolátorů, dlaždic, ozdobných předmětů, v dentální keramice a mnoha dalších předmětů (hlavičky panenek aj.).
 
Řádek 13:
 
=== Porcelán v Čechách ===
První česká porcelánka byla založena roku [[1792]] ve [[Horní Slavkov|SlavkovSlavkově]]ě, druhá o 2 roky později v [[Klášterec nad Ohří|Klášterci nad Ohří]], pak v [[Březová (okres Karlovy Vary)|Březové]] a [[Stružná|Kysiblu]] roku [[1803]]. Další porcelánky můžeme nalézt v [[Loket (okres Sokolov)|Lokti]], [[Chodov (okres Sokolov)|Chodově]], [[Praha|Praze]], [[Dalovice|Dalovicích]], [[Žacléř|Žacléři]] a dalších městech.
 
Na konci 18. století se v severozápadních Čechách uskutečnilo několik pokusů s výrobou porcelánu, protože bylo známo, že se zde nalézají ložiska kvalitního kaolínu. V sousedním [[Durynsko|Durynsku]] vznikala již v průběhu druhé poloviny 18. století řada malých porcelánek. Tyto podniky inspirovaly podnikatele, kteří chtěli využít surovinové zdroje na Karlovarsku. Nejstarším podnikem na našem území bylo založení malé manufaktury v obci Háje u Horního Slavkova v roce 1789. Její snahy však byly málo úspěšné, jednak pro nedostatek finančních prostředků, jednak pro malý počet pracovníků. Úroveň prvních porcelánových výrobků byla zřejmě nízká. Společnost se rozpadla a výroba zde po čtyřech letech zanikla.
 
==== Horní Slavkov ====
První naší úspěšnou továrnou na výrobu porcelánu, které se podařilo udržet výrobu dodnes ( v roce 2011 byla činnost Slavkovské porcelánky zastavena), se stal podnik v Horním Slavkově. Vznik továrny zde podnítil v roce [[1792]] důlmistr Jan Jiří Paulus ve spolupráci s Janem Reumannem a Janem Pöschlem. Zakladatelé se snažili roku [[1793]] získat privilegium na výrobu porcelánu, ale jejich žádost nebyla úspěšná. Z postojů vídeňských úřadů vyplývá, že neměly zájem na vzniku porcelánek v oblasti severozápadních Čech především proto, aby neohrozili pozice preferované císařské vídeňské porcelánky. Bylo však také zřejmé, že první výrobky nově vzniklých provozů byly málo kvalitní.
 
První majitelé slavkovské továrny tedy nebyli příliš úspěšní, takže podnik byl prodán roku 1800 Luise Greinerové. Zlepšení situace továrny nastalo až v době, kdy do podniku vstoupil roku 1803 zeť L. Greinerové, lékař Jan Jiří Lippert ze Slavkova. Ten továrnu roku 1808 zakoupil, spojil se z důlním mistrem Václavem Haasem a podnik začal pracovat pod firmou [[Lippert a Haas]]. Teprve v této fázi se podařilo majitelům dospět k úspěšnější výrobě po technologické i výtvarné stránce. Hmota výrobků byla kvalitnější a dobře vypálená. V tvarovém řešení předmětů se projevil odklon od oblých [[Baroko|barokních]] tvarů prvních výrobků, napodobujících produkci durynských porcelánek a začaly se uplatňovat válcové [[Empír|empirové tvary]] inspirované vídeňským, míšeňským i francouzským porcelánem. Charakter výzdoby se výrazně zdokonaloval i po stránce výtvarného provedení. Kromě pohledů na krajinu a významná místa severozápadních Čech se objevovaly i motivy z Prahy a z dalších zajímavých měst.