Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele: Porovnání verzí

{{Infobox - kostel

| název = Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele

| obrobrázek = Kutna Hora-Sedlec cathedral 012.jpg

| obr_velikostvelikost obrázku = 250px

| obr_popispopisek =

| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]

| provincie = [[Česká církevní provincie|česká]]

| diecéze = [[Diecéze královéhradecká|Hradecká]]

| unie =

| děkanát =

| vikariát = [[Vikariát Kutnohorsko-poděbradský|Kutná Hora – Poděbrady]]

| sdružení =

| farnost =

| sbor =

| stát = {{Vlajka a název|Česko}}

| obec = [[Kutná Hora]]

| zeměpisná šířka = 49.9599

| zeměpisná délka = 15.2900444

| vysvěcení =

| světitel =

| titul = katedrála

| užívání =

| architekt = Pavel Ignác Bayer a [[Jan Blažej Santini-Aichel]]

| sloh = [[barokní gotika]]

| kapacita =

| délka = 87m

| šířka =

| výška =

| materiál =

| adresa =

| stránkyweb =

| commons =

[[Sedlecký klášter|Klášter v Sedlci u Kutné Hory]] je nejstarším cisterciáckým klášterem u nás. Byl založen roku 1142 Miroslavem z Markvartic,<ref name="Charvátová-Hyhlík">Kateřiná Charvátová – Vladimír Hyhlík: ''Sedlec u Kutné Hory. Bývalé cisterciácké opatství'', Velehrad 1992, s. 3.</ref> údajně na popud olomouckého biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]]. Legenda praví, že když tu olomoucký biskup během své cesty mezi Olomoucí a Prahou nocoval, zjevil se mu ve snu anděl, který mu ukázal mnichy oděné v bílém rouchu a přikázal mu, aby zde nechal postavit klášter a pojmenoval jej podle sedla pod svou hlavou, které mu sloužilo jako polštář.<ref name="net">http://www.sedlec.info/Katedrala/cz_historie.html# (vyhledáno 1.12.2011).</ref>

Na místě dnešního kostela stával původně starší románský chrám, který byl založen v roce 1142,<ref name="Poche">Emanuel Poche (věd. red.): ''Umělecké památky Čech 3 [P-Š]'', Praha 1980, s. 300.</ref> a který byl v poslední čtvrtině 13. století zničen. <ref name="Ibidem">Ibidem.</ref>

Jméno stavitele sedleckého chrámu nám není známo, ale je jisté, že byl dobře obeznámen s francouzskými a německými katedrálními stavbami. Zároveň při stavbě zcela respektoval zásady cisterciácké architektury. Chrám, na rozdíl od jiných katedrálních staveb, nemá triforium, dvojvěžové průčelí ani vnější opěrný systém. Nový chrám byl zcela dostavěn během třiceti let, a to díky dostatku finančních prostředků (na pozemcích patřících klášteru se začalo těžit stříbro), které dokázal shromáždit opat [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]] (opatem 1282–1320).<ref name="Ibide">Ibidem, s. 6.</ref>

Na počátku 18. století byl kostel na náklad opata Jindřicha Snopka (opatem 1685-1709)<ref name="Ibid">Ibidem, s. 18.</ref> přestavěn do podoby, ve které jej známe dnes. Roku 1700 se přestavby ujal pražský architekt Pavel Ignác Bayer, který působil ve službách kláštera už dříve.<ref name="Horyna">Mojmír Horyna: Jan Blažej Santini-Aichel, Praha 1998, s. 214</ref> Tento architekt vedl stavbu až do roku 1702. Rozsah jeho prací je doložen díky smlouvám s jinými řemeslníky, které pověřoval různými úkoly<ref name="Ibi">Ibidem.</ref> – například smlouva s pražským kameníkem Františkem Kašparem Lejskem, který pro něj tesal „dórské sloupy“ (ve skutečnosti toskánské) do interiéru kostela, které měly sloužit jako sloupy mezilodních arkád. Smlouva s Lejskem pochází z 28. července 1701, a je dokladem toho, že Bayer konzervoval obvodové gotické zdivo, avšak interiér kostela chtěl pojmout ve zcela jiném duchu s použitím klasických sloupových řádů.<ref name="Ib">Ibidem.</ref> Bayerovým největším zásahem do stavby bylo vybudování druhé jižní boční lodi na místě někdejšího severního křídla ambitu.<ref name="Teplý">Libor Teplý - Štěpán Vácha, ''Splendissima basilica. Chrám Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory'', Kutná Hora 2009,

V době, kdy se mladý architekt Santini ujal stavby už byly úpravy exteriéru i střecha hotovy. Jedinou změnou, kterou tu provedl byla proměna západního průčelí chrámu, kde ve snaze podtrhnout výšku fasády přidal na nárožích dlouhé opěráky zakončené fiálámi, které obklopují sochu Panny Marie, nacházející se na vrcholu štítu kostela. Pod vrchol štítu umístil nad původní gotické okno veliký kvadrilob a před vstupní portál přidal šestiboký portikus s trojicí baldachýnů pro sochy sv. Jana Křtitele, sv. Norberta a sv. Bernarda od [[Matěj Václav Jäckel|Matěje Václava Jäckela]].<ref name="idem">Ibidem, s. 109, 217. - Poche (pozn. 3), s. 301.</ref> Tento sochař je autorem také soch andělů, umístěných na bocích portiku a sochy Panny Marie na vrcholu štítu.<ref name="Poch">Poche (pozn. 3), s. 301.</ref>

Plackovou klenbu v křížení zdobí nástěnná malba, zobrazující Nejsvětější trojici, od Jakuba Jana Steinfelse,<ref name="Po">Poche (poz. 3), s. 301.</ref> dále tu nalezneme iluzivní architektury a malby Judy Tadeáše Suppera, dále obrazy [[Michael Willmann|Michaela Leopolda Willmanna]] a [[Petr Brandl|Petra Brandla]] nebo sochy Matěje Václava Jäckela.<ref name="em">Ibidem.</ref>

V 19. století prošel chrám rekonstrukcemi, během nichž byla zasklena okna, položena dlažba a celý interiér byl vymalován v bílé a žluté barvě, která zůstala po posledním restaurátorském zásahu, který probíhal v letech 2001-2008,<ref name="Pruzkumy">Během posledních prací na sedleckém chrámu byl proveden i hloubkový stavebně-historický průzkum a záchranný archeologický výzkum viz Hana Brzobohatá – Aleš Pospíšil – Zdeněk Štaffen – Filip Velímský, Příspěvek k poznání stavby kostela Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory, ''Průzkumy památek XI'', č. 1, 2008, s.57-70.</ref> zachována.<ref name="VT">Teplý-Vácha (pozn. 11), s. 64.</ref> Rekonstrukce tu proběhla několikrát i v 20. století. Od roku 2009 je chrám opět přístupný veřejnosti.