Wikipedie

Kostel Panny Marie před Týnem: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Osudy současného kostela: portál (architektura)
G3robot (diskuse | příspěvky)
138 738 editací
m sjednocení infoboxů
Řádek 1:
{{Infobox - kostel
| název = Kostel Matky Boží před Týnem
| šířka_infoboxušířka boxu = 2
| obrobrázak = Týnský chrám 2.JPG
| velikost obrázku =
| obr_velikost =
| obr_popispopisek = Pohled ze Staroměstské radnice
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| provincie = [[Česká církevní provincie|česká]]
| diecéze = [[Arcidiecéze pražská]]
| unie =
| děkanát =
| vikariát = Vikariát Praha I.
| sdružení =
| farnost = Matky Boží před Týnem
| sbor =
| stát =
| stát_podcelek1_názevstát podcelek1 název = {{flagicon|Česko}} [[Česko|Česká republika]]
| stát podcelek1 =
| stát_podcelek1 =
| stát podcelek2 název =
| stát_podcelek2_název =
| stát podcelek2 =
| stát_podcelek2 =
| obec = [[Staré Město (Praha)|Staré Město pražské]]
| zeměpisná šířka = 50.0878056
| zeměpisná délka = 14.4226667
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=| position=right |lat_deg=50 |lat_min=5 |lat_sec=16 |lon_deg=14 |lon_min=25 |lon_sec=21|float=center | caption=}}
| vysvěcení =
| světitel =
| titul = hlavní farní kostel Starého Města
| užívání = bohoslužebný provoz
| architekt =
| sloh = [[gotika|gotický]]
| arch_typarchitektonický typ = trojlodní [[bazilika]]
| výstavba = kol. [[1350]]-[[1510]]
| kapacita =
| délka =
| šířka =
| výška = 80m věže, 30m klenba hl. lodi
| umístění_oltářeumístění oltáře = [[východ]]
| materiál = [[opuka]], [[pískovec]]
| adresa = [[Staroměstské náměstí]], [[Praha]] 1
| stát = {{flagicon|Česko}} [[Česko]]
| stránkyweb = http://www.tyn.cz
| commons = Kostel Matky Boží před Týnem
}}
 
Řádek 48:
 
=== Předchůdci dnešní stavby ===
Nejstaršího ještě románský předchůdce dnešního kostela v těchto místech vzniká v souvislosti s rozvojem nedalekého [[Týn (Praha)|Týnskýho dvora]] v průběhu [[12. století]], první písemná zmínka se váže k roku [[1135]]. V této době, kdy už nese zasvěcení [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]], jej panovník svěřuje péči [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradské kapituly]]. Spolu s rostoucím [[Staré Město (Praha)|Starým Městem]] nabývá na významu a stává se kostelem [[farní kostel|farním]]. Na přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]] jej nahrazuje raně [[gotika|gotická]] trojlodní stavba o třech [[Klenební pole|klenebních polích]] s [[krypta|kryptou]] pod polygonálně ukončeným presbytářem a minimálně jednou [[věž]]í v západním průčelí. Ve věži je doložen zvon roku [[1310]], kdy měl sehrát roli v rámci obsazení Prahy [[Jan Lucemburský|Janem Lucemburským]]. Část věže se dochovala až do roku [[1894]] jako tzv. kaple sv. Ludmily navazující na [[sakristie|sakristii]]. Nedlouho po dokončení kostela se vyřešil smírem také dlouho trvající spor mezi [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|Vyšehradskou kapitulou]] a zástupci farnosti o [[patronátní právo]]. Ještě v tomto kostele působil od roku [[1365]] jako farář jeden z prvních reformních kazatelů [[Konrád Waldhauser]], pochovaný na přilehlém hřbitově roku [[1369]].
 
=== Osudy současného kostela ===
Řádek 54:
 
[[Soubor:Praha Týnský chrám.jpg|thumb|left|Dobová rytina zobrazující podobu chrámu v devatenáctém století]]
Týnský kostel byl poměrně záhy ovládnut reformní stranou, v [[Husitství|husitských dobách]] se potom stává jedním z předních kostelů strany podobojí. Od r. [[1427]] zde působil [[Jan Rokycana]], r. [[1435]] zvolený avšak nikdy nepotvrzený [[utrakvismus|utrakvistický]] [[biskup]], blízký spolupracovník [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], který byl v kostele u sakristie r. [[1471]] také pohřben. Po husitských válkách měla být stavba dokončena a zastřešena, ale dřevo na [[krov]] mělo být místo toho použito na stavbu šibenic pro [[Jan Roháč z Dubé|Jana Roháče z Dubé]] a jeho 50 druhů, popravených na příkaz císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. Krov tak byl pravděpodobně dokončen až o 20 let později r. [[1457]].
 
Stavba pokračovala za vlády [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], zvoleného králem na nedaleké [[Staroměstská radnice|Staroměstské radnici]], který nechal později v chrámu pohřbít své srdce a to vedle hrobu [[Jan Rokycana|Jana Rokycany]]. Do r. [[1463]] byl vztyčen štít hlavní lodi a r. [[1466]] dostavěna severní [[věž]]. V nice [[štít]]u byla umístěna panovníkova socha s nápisem "Veritas vincit" ("Pravda vítězí") a nad ní umístěn pozlacený kalich. Socha byla snesena r. [[1623]] a nahrazena r. [[1626]] reliéfem [[Madona|Madony]] ve sluneční svatozáři od [[Kašpar Bachteler|Kašpara Bechtelera]]. Jižní věž byla dokončena roku [[1511]] za vlády [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]]. Obě věže se pak tyčí do výšky 80 metrů.
 
Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] (r. [[1621]]) připadl kostel opět [[katolická církev|katolické]] straně. Z chrámu byly odstraněny nejen symboly utrakvismu, ale také ostatky některých jejích představitelů, mj. [[Jan Rokycana|Jana Rokycany]]. Záhy po skončení [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] (r. [[1648]]) začínají měšťané hojně zřizovat oltáře v novém barokním slohu. Mezi prvními je to oltář hlavní (r. [[1649]]), který je symbolickým poděkování pražanů Matce Boží za ukončení dlouhého válečného konfliktu, obdobně jako [[Mariánský sloup (Staroměstské náměstí)|Mariánský sloup]] na [[Staroměstské náměstí|Velkém rynku]]. Roku [[1670]] dokončil architekt [[Giovanni Domenico Orsi]] novou varhanní kruchtu. Roku [[1679]] kostel postihl požár. Klenba hlavní lodi a presbytáře musely být následně sneseny a nahrazeny barokní klenbou valenou s lunetami. V roce [[1819]] zachvátil požár severní věž. Její obnova se protáhla do r. [[1836]], kdy došlo k nahrazení zničeného krovu (podle jižní věže, kde se původní krov dochoval). Během úprav v puristickém duchu v druhé polovině [[19. století]] byla odstraněna omítka, která pokrývala část fasády. Kostel tak dostal nepůvodní vzhled opukového kamene, který známe dnes.
 
V roce [[1933]] byl k farnímu obvodu jako filiální připojen [[kostel svatého Havla (Praha)|kostel sv. Havla]], v roce [[2009]] potom [[kostel svatého Haštala|kostel sv. Haštala]], spojený s Týnem dočasně již v době pobělohorské. Do farního obvodu náleží také kostel [[Kostel svatého Jakuba Většího (Staré Město)|kostel sv. Jakuba]], který má ovšem vlastní duchovní správu. Ve druhé polovině [[20. století]] byl Týnský kostel proslulý dlouholetým působením [[farář]]e [[Jiří Reinsberg|Jiřího Reinsberga]] ([[1946]]–[[1993]]). Byl v [[Čechy|Čechách]] jedním z prvních míst zavádění jak [[liturgie|liturgické]] reformy [[Pius XII.|Pia XII.]] v 50. letech, tak [[Druhý vatikánský koncil|pokoncilních]] reforem a překladů [[liturgický text|liturgických textů]]. Kolem farnosti se shromáždila specifická skupina křesťanů, a na rozdíl od mnoha jiných církevních aktivit tuto společnost v centru Prahy komunistický režim toleroval. Od 70. let [[20. století|20.]] do počátku [[21. století]] prošel také kostel celkovou náročnou obnovou.
Řádek 91:
{{commonscat|Church of Our Lady in front of Týn}}
* [[Milena Bartlová|Bartlová Milena]]: ''Chrám Matky Boží před Týnem v 15. století'', in: ''Marginalia historica, Sborník Katedry dějin a didaktiky dějepisu PdF UK IV'', Praha 2001, s. 111-136
* {{Citace monografie | jméno=František| příjmení=Ekert | odkaz na autora = František Ekert |titul = Posvátná místa král. hl. města Prahy| vydavatel = Dědictví sv. Jana Nepomuckého| místo = Praha | rok = 1883 | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/436805
| svazek = I | typ kapitoly = - kapitola| kapitola = Hlavní farní chrám Matky Boží před Týnem| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=605654&mcp=&idpi=1189529&author=Ekert_Franti%C5%A1ek | strany=291-321}}
* [[Pavel Kalina|Kalina Pavel]]: ''Architektura jako inscenace moci. Pražský týnský kostel v předhusitské době'', in: ''Umění'' 2/2004
Řádek 99:
| odkaz na autora = Ludvík Kessner
| titul = Pražské kostely a církevní památky, o chrámu Matky Boží před Týnem zejména
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/91285
| vydavatel = Pražské kostely a církevní památky
| místo = Praha
Řádek 105:
| poznámka = Stručná historie kostela, přehled 18 otlářů a seznam 85 osob v kostele pohřbených včetně identifikovaných lokací jejich náhrobků a dochovaných nápisů na náhrobních kamenech
}}
* {{Citace monografie | jméno=Julius| příjmení=Košnář | titul = Staropražské pověsti a legendy | vydavatel = Vincentinum| místo = Praha | rok = 1933 |odkaz na autora = Julius Košnár| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/222680 | typ kapitoly = - kapitola| kapitola = Z pověstí o chrámu Matky Boží před Týnem| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=288635&mcp=&s=jpg&author=| strany= 90-93}}
* [[Albert Kutal|Kutal Albert]]: ''Gotické sochařství'', in: ''Dějiny českého výtvarného umění'' I/1, Praha 1984, s. 250-253
* [[Dobroslav Líbal|Líbal, D.]] a [[Jan Muk|Muk Jan]]: ''Staré město pražské - architektonický a urbanistický vývoj'', Praha 1996
Řádek 117:
| vydavatel = Kober a Markgraf
| místo = Praha
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/58732
| kapitola = Pieta v chrámě Matky Boží před Týnem
| typ kapitoly = -kapitola
Řádek 130:
| odkaz na autora = Karel Vladislav Zap
| titul = Hlavní farní chrám Nanebevzetí Panny Marie před Týnem ve starém městě Pražském, jeho osudy, historické, starožitné a umělecké památnosti
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/104590
| vydavatel = Pospíšil
| místo = Praha
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Panny_Marie_před_Týnem“