Nacismus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozhodně jde o totalitní ideologii, imho centristickou :)
revert do původní nepoškozené verze
Řádek 1:
[[Soubor:Flag of Germany 1933.svg|thumb|Vlajka [[Nacistické Německo|Třetí říše]], symbol nacistické ideologie]]
'''Nacionální socialismus''', z [[Němčina|německého]] ''Nationalsozialismus'', zkráceným výrazem '''nacismus''' ('''Naci'''onální sociali'''smus''') je pravicová [[Totalitarismus|totalitní]] [[ideologie]] oficiálně uplatňovaná [[Diktatura|diktaturou]] v [[Nacistické Německo|Německu]] v letech [[1933]]–[[1945]] (tzv. [[Nacistické Německo|Třetí říše]]) prostřednictvím ''Národně socialistické německé dělnické strany'' (''Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei'', ''[[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]'') vedené [[Adolf Hitler|Adolfem Hitlerem]]. Ottova encyklopedie uvádí pro heslo nacismus (národní socialismus), že jde o totalitní ideologii založenou na vypjatém [[Nacionalismus|nacionalismu]], [[rasismus|rasismu]], prvcích [[Socialismus|socialismu]], [[Militarismus|militarismu]] a [[Antisemitismus|antisemitismu]].<ref name="ottoencyklopedie">{{Citace monografie
| rok = 2004
| titul = Ottova encyklopedie A-Ž
Řádek 42:
 
Nacismus byl po skončení druhé světové války postaven mimo zákon, jeho ideologie však stále přežívá, nebo je dokonce obnovována (viz [[neonacismus]]).
==Politika NSDAP==
 
== Politika{{Podrobně|Program NSDAP ==}}
{{Hlavní článek|Program NSDAP}}
 
=== Sociální politika ===
Řádek 118 ⟶ 117:
** Uplatňování tzv. rasové hygieny, což značí [[genocida|genocidu]], viz např. [[Konečné řešení židovské otázky]].
 
=== Územní nároky ===
Obnovení německých hranic v rozsahu před rokem [[1914]], obnovení svrchovanosti německé říše.<ref>Požadujeme na základě práva na sebeurčení národů sjednocení všech Němců a vznik Velkého Německa. 1. bod programu NSDAP</ref>
 
=== Řazení v pravolevém spektru ===
 
Nacismus bylje nejprvetradičně řazen mezi [[krajníKrajní pravice|ultrapravicové]] směry, což zastával například i Hitlerův současník [[Konrád Heiden]].,<ref>Konrad Heiden, 1932, A History of National Socialism: Translated from the German - Stránka 158</ref> Takovév zařazení ovšem záhy, vdruhé polovině [[20. století]], ho však někteří neoliberálové zpochybnili, azačali nacismus je od té doby řazenřadit na [[levice|levici]] jako [[radikalismus|radikální]] vyústění [[socialismus|socialismu]]:, a to pro jeho [[komunitarismus]], [[intervencionismus]] a [[centralismusintervencionismus]]. Prvně tak, ale učinil obhájce [[klasický liberalismus|klasického liberalismu]] [[Friedrich August von Hayek]] v roce [[1944]].<ref>HAYEK, Friedrich A.. Cesta do otroctví. [s.l.] : Rozmluvy, 1989. 90 s. ISBN 0-946352-65-8. Kapitola Úvod, s. 11-13.</ref> Hayek odmítal názor, že by nacionální socialismus bylje (pravicovou)pouhou reakcí na vzestup socialismu. NaopakA mínil, že konflikt mezi nacionálními socialisty a ostatními socialistickými silami v Německu byl pouhým bojem mezi soupeřícími socialistickými frakcemi.<ref name="fahayek">{{Citace monografie
| příjmení =HAYEK
| jméno = F. A.
Řádek 130:
| vydavatel = Barrister & Principal
| místo = Brno
| ISBN = 978-80-87029-32-9
}} s. 28 a 42-3</ref> Hayek dále také uváděl, jak seže mnohořada bývalých komunistů a socialistů se stala v Německu stalo stoupenci nacionálního socialismu, podobně jak sea v Itálii stalse socialista [[Benito Mussolini]] stal vůdcem [[fašismus|fašistického hnutí]].<ref name="fahayek">fahayek, s. 42</ref>
 
== Nacismus a náboženství ==
Tyto dvě socialistické frakce spolu soupeřili o stejné [[elektorát|voliče]], a proto pro vzájemné odlišení a zveličení vzájemných rozdílů byli nacisté účelově označeni za pravici. V kontextu tehdejších socialistických-levicových stran se nacisté možná mohli jevit o něco více napravo, například v porovnání s komunisty, v kontextu celkového politického spektra ovšem nacismus (nacionální socialismus) stále zůstával [[levice|nalevo]]: ze své definice.
 
Nacismus vzešel z [[Národně socialistická německá dělnická strana|Národně socialistické německé dělnické strany - NSDAP]], která podle [[program NSDAP|programu]] (z [[24. únor]]a [[1920]]) v duchu [[nacionalismus|nacionalismu]], [[antisemitismus|antisemitismu]] a [[antikapitalismus|antikapitalismu]] prosazovala [[Znárodnění|znárodňování]], rozsáhlé [[Státní sociální podpora|státní sociální podpory]] občanům, rovnost občanů a prosazování programu i násilím: tedy podstatné půniky s programem komunistů. Za levicový označil nacismus i sám Hitler, když vysvětloval symboliku vlajky s hákovým křížem: "V červené barvě vidíme sociální myšlenku našeho hnutí".<ref name="Mein Kampf">Adolf Hitler; [http://books.google.com/books?id=OXbgPAAACAAJ&dq=Mein%20Kampf&hl=cs&source=gbs_similarbooks Mein Kampf], 12. kapitola: POČÁTKY VÝVOJE NACIONÁLNĚ SOCIALISTICKÉ NĚMECKÉ STRANY PRACUJÍCÍCH, books.google.com</ref>
 
{{podrobně|počátky fašismu v Německu|Nolanův diagram}}
Vliv nacismu se v předválečném Německu zvyšoval, pak se však [[Adolf Hitler|Hitler]] přiklonil k fašismu: Státní politika se tak zaměřila především na centralismus, na principy ''"jednota, autorita a povinnost"'', na [[totalitarismus]] všeobjímajícího státu. Tato politika sice stále obsahovala levicové prvky, odložila však potírání pravicových. Hitler hlavně budoval svůj [[autoritarismus|autoritářský]] [[diktatura|diktát]], jeho směs hlásaných pravo-levých filosofií už jen účelově kombinovaly jen ty prvky, které se mu hodily: Na jedné straně jeho (pravo-levě již nerozlišitelná) politika znárodňovala fabriky nespolupracujících podnikatelů, ale zároveň i zadávala zakázky spolupracujícím. Na jedné straně dala práci mnoha lidem, do té doby během [[velká hospodářská krize|krize]] nezaměstnaným, na druhé straně jim brala svobody, například stávkovat. Taková praxe už nebyla ani sociální, ani kapitalisticky pravicová, zato pragmaticky fašistická, centristicky [[kolektivismus|kolektivistická]] a [[autokracie|autokraticky]] sebe-konzervativní. Sociální stránka nacismu tím byla popřena, zůstal [[rasismus]].
 
Nacismus stojí napůl cesty mezi dvěma totalitními zřízeními: mezi [[komunismus|komunismem]] a fašismem. Ačkoli mezi nimi existují rozdíly v pravo-levém pojetí, tyto nejsou zdaleka tak významné jako pozice v druhé dimenzi Nolanova grafu: Všechny totiž popírají ekonomické i [[základní lidská práva|osobní svobody]], v diagramu jsou všechny společně ve stejném koutě ve významu státně-centrální (spíše levicové) totality, která řídí své občany. Všechny jsou v opozici k (dnes chápanému) [[libertarianismus|libertariánskému]] (spíše pravicovému) pojetí svobody, popírají [[pluralita|pluralitu]] i myšlenku [[Laissez faire]], popírají pojetí státu jako servisní organizace sloužící samosprávné autoritě - občanům.
 
== Nacismus a náboženství ==
Byla prosazována syntéza učení protestantských církví s [[Germánská mytologie|germánským novopohanstvím]] - takzvané '''ario-křesťanství''' ''Jörga Lanz von Liebenfelsa'' <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Goodrick-Clarke
Řádek 157 ⟶ 148:
 
== Nacistická ideologie a její vztah k přírodě ==
Nacisté spojovali současnou civilizaci s židovsko-křesťanskou tradicí a sami sebe naopak ztotožňovali s [[pohanstvíPohané|pohanskou]] minulostí.<ref>Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 45</ref> Prohlašovali o sobě, že jsou zvláštním poutem svázáni s přírodou, a tudíž své nepřátele považovali za bytosti, které jsou v rozporu s přírodou. Přírodu vnímali jako říši absolutního pořádku, jenž je v protikladu vůči chaosu způsobeném civilizací.<ref>Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 46</ref> Nacisté obdivovali především přírodu drsnou a neúprosnou, v níž fungoval jasný řád a pevná hierarchie. Přírodu, v níž platilo, že silnější a agresivnější vítězí, zatímco slabí jsou odsouzeni k zániku. Skoro všechny prvky moderního světa, včetně demokracie, byly považovány za úpadkové a na síle získával kult divokých zvířat.<ref>Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 83</ref> Nacisté se v tomto brutálně [[humanismus|antihumanistickém]] duchu snažili nahradit složitost [[parlamentní demokracie]] jedinou pevně danou hierarchickou strukturou, v níž měl každý jednotlivý živý tvor své přesně dané místo, a ti, kteří do tohoto systému nezapadali, měli být zničeni – bez ohledu na to, zda se jedná o lidi či jiné živé tvory. V tomto ohledu nacismus myšlenkově navazoval na některé závěry [[Friedrich Nietzsche|Friedricha Nietzscheho]] a jeho kult predátorů, který následně rozvíjel [[Oswald Spengler]].<ref>Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holokaust. Nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 35</ref> Nacisté rovněž uznávali myšlenky [[Charles Darwin|Charlese Darwina]], které si ovšem upravili, přesněji řečeno pokřivili k obrazu svému tak, aby plně korespondovaly s jejich představou světa jako místa, kde přežívají ti nejzdatnější, kde se vede neustálý konkurenční boj, kde vládne [[přirozený výběr]], a to jak mezi jednotlivci, tak i mezi národy a lidskými rasami.<ref>Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 9</ref> Charlese Darwina však nacisté přijímali jen s výhradami, jelikož [[evoluční teorie|teorie evoluce]] byla v rozporu s jejich představou o čistotě [[árijská rasa|árijské rasy]].<ref name="sax">Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, str. 59</ref> V tomto ohledu byla pro nacistickou ideologii přijatelnější myšlenka známá jako [[polygeneze]], tedy to, že různé lidské rasy byly stvořeny odděleně.<ref name="sax"/>
 
=== Ochrana přírody ===
Řádek 210 ⟶ 201:
|zápatí =
}}
 
Nejznámějším symbolem nacismu byla [[svastika]] (nazývaná také hákový kříž).
 
Adolf Hitler se o hlavní vlajce nacismu (také nazývaná '''Hitlerova vlajka''') vyjádřil: "JakoJak národní socialisté vidíme v naší vlajce náš program. V červené barvě vidíme sociální myšlenku našeho hnutí, v bílé barvě nacionalistickou myšlenku, v hákovém kříži roli boje za vítězství árijského člověka a současně s tím také myšlenku vítězství tvůrčí práce, která byla vždy antisemitská a antisemitská vždycky bude."<ref name="(Mein Kampf" />12. kapitola
POČÁTKY VÝVOJE NACIONÁLNĚ SOCIALISTICKÉ NĚMECKÉ STRANY PRACUJÍCÍCH)<ref>http://books.google.com/books?id=OXbgPAAACAAJ&dq=Mein%20Kampf&hl=cs&source=gbs_similarbooks</ref>{{Fakt/dne|20110504133533}}
 
Nacistická symbolika výrazně čerpala z [[germáni|germánských]] [[pohanství|pohanských]] a starých indoevropských znaků (např. [[runy]]).
 
Prvky jako např. hákový kříž se objevovaly i na platidlech tehdejšího Německa.
Řádek 220 ⟶ 215:
</gallery>
 
== Odpůrci nacismu na území Německa 1933 - 1945 ==
Nacistická symbolika výrazně čerpala z [[germáni|germánských]] [[pohanství|pohanských]] a starých indoevropských znaků (např. [[runy]]).
{{Podrobně|''Podrobnější informace naleznete v článku [[Německý odboj během druhé světové války}}]]''
 
== Odpůrci nacismu na území Německa 1933 - 1945 ==
{{Podrobně|Německý odboj během druhé světové války}}
Opozice v nacistickém Německu byla nepočetná a nejednotná a pohnutky jednotlivých odpůrců nacistické ideologie se značně lišily<ref name="jméno">David Welch, Němci proti Hitlerovi, Opozice v třetí říši 1933-1945, Euromedia Group k. s., 2005, ISBN 80-242-1379-6, str.184</ref>– mohly být politické (např. [[komunisté]] a [[sociální demokracie|sociální demokraté]]), morální (církve), ale také mocenské jako v případě armádní generality. Část mládeže se stavěla proti nacismu kvůli totalitní uniformitě a spoustu lidí pobuřoval způsob, jak nacisté zacházeli s Židy a dalšími etniky. Celkově však v nacistickém Německu nebyl odpor proti nacismu jednotný a vycházel z různých příčin.<ref name="jméno"/> V Německu tak nikdy nepovstala soudržná a masová opozice proti nacistickému režimu a jeho státní ideologii.<ref name="jméno"/>
 
== OdkazyReference ==
{{Wikicitáty}}
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* Tauchen, Jaromír. Prosazení vůdcovského principu ve státním aparátu Třetí říše. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno : Masarykova univerzita, vol.15, no.2, od s. 159-164,2007, 5 s, ISSN 1210-9126.
* Tauchen, Jaromír. Právní postavení úřednictva ve Třetí říši. Časopis pro právní vědu a praxi, Brno : Masarykova univerzita, vol.15, 3, od s. 245-249, 5 s. ISSN 1210-9126. 2007.
Řádek 255 ⟶ 246:
| id = ISBN 80-85899-49-3
}}
 
{{Wikicitáty}}
 
{{Nacismus}}
Řádek 261 ⟶ 254:
{{Ideologie}}
{{Portály|Politika}}
 
{{Link FA|pt}}
{{Link FA|sv}}
{{Link GA|no}}
[[Kategorie:Nacismus| ]]
[[Kategorie:Filosofické směry]]
Řádek 270 ⟶ 261:
[[Kategorie:Ariosofie]]
[[Kategorie:Antikomunismus]]
 
{{Link FA|pt}}
{{Link FA|sv}}
{{Link GA|no}}