Verze z 22. 5. 2013, 11:28 editovat Miaow Miaow (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 28 845 editací m lnkfix VN Újezd, více kat. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 9. 2013, 20:52 editovat zrušit editaci Cool3d (diskuse \| příspěvky) 1 323 editací doplnění historie Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:KIF 0353.JPG\|thumb\|Průhyby silnice na Ervěnickém koridoru]] '''Ervěnický koridor''' je mohutný [[násep]], který se zvedá ze dna [[uhlí\|uhelné pánve]] místy až do maximální výšky ~~150~~170 metrů. Nachází se v severozápadních [[Česko\|Čechách]]. Ervěnický koridor začíná u [[Jirkov]]a a vede po dlouhém náspu územím, kde se až do 2. poloviny [[20. století]] nacházela obec [[Ervěnice]] (podle ní nese koridor svůj název) až k železniční stanici [[Třebušice]] v [[Komořany (Most)\|Komořanech]] u Mostu. Jeho délka je přibližně 11 km. Řádek 7: Po zemním tělese tvořeném [[důlní výsypka\|důlní výsypkou]] vede [[Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov\|železniční trať č. 130 Ústí nad Labem - Chomutov]]. Podél severního svahu probíhá [[silnice]] I. třídy č. 13 ([[I/13]]) (též i evropská silnice E442) a ještě blíže [[Lom ČSA\|lomu Československé armády]] řeka [[Bílina (řeka)\|Bílina]] svedená do [[potrubí]] 4xJs 1200mm. Od roku ([[2007]]) se připravují plány na [[revitalizace\|revitalizaci]] koryta [[Bílina (řeka)\|Bíliny]], vytvoření [[meandr\|meandrů]] a podpoření samočistící schopnosti.<ref>[http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_ULK315 EIA - Revitalizace Bíliny ( revitalizace zatrubněné části a spojovacího koryta)]</ref><ref>[http://www.estav.cz/zpravy/nove/bilina-tezba-uhli-chomutovsko.html Řeka Bílina se vrátí do krajiny - nyní je kvůli uhlí v potrubí]</ref><ref>[http://litvinov.sator.eu/kategorie/krusnohori/v-prirode/bilina-reka-mucednice Bílina - řeka mučednice]</ref> Důvodem navrácení do koryta je stabilita terénu a vzdalování lomových lokalit. Po koridoru jsou vedeny téměř všechny [[inženýrské sítě]] z Chomutova do Mostu. Koridor vznikl na hraně lomu ČSA a Jan Šverma (který dalším postupem přešel v [[lom Vršany]]). V roce 1964 bylo uvolněno místo pro jeho vytvoření,kdy docházelo k vyuhlení zásob uhlí a postupu směrem od koridoru. S tím jak těžba postupovala tak byla v místě koridoru zakládána výsypka. V období od roku 1964 - 1985 bylo na trasu koridoru přemístěno 520 mil. [[Metr krychlový\|m3]] skrývkových hmot. <ref>[http://www.zdarbuh.cz/reviry/mus/velkolom-csa-v-shr-3/ Velkolom ČSA v SHR (3)]</ref> ~~Stavbaři na val museli během šesti měsíců roku [[1983]] navézt milion [[metr krychlový\|kubíků]] suti.~~ Předpokládalo se, že násep bude zpočátku klesat až o půl metru za rok. Proto tu byly postaveny čtvery [[kolej]]e – po dvou se jezdilo, další dvě se průběžně opravovaly. Součástí železniční části koridoru je i přemostění části vodní nádrže [[Vodní nádrž Újezd\|Újezd]].

Ervěnický koridor: Porovnání verzí