Obchodní značka: Porovnání verzí

Zaprvé je z hlediska správné funkce trhu nutné zajistit, aby se spotřebitel/zákazník mohl při koupi určitého druhu výroku svobodně rozhodnout jak "kvalitní" výrobek si koupí. Tento stav nastává především u zboží, jehož kvalitu nelze pohledem při nákupu spolehlivě určit (např. zboží komplexní povahy nebo balené). Kvalitu výrobku vždy určuje výrobce; některý výrobce vsadí na vysokou funkčnost, kvalitu a estetiku, jiný se omezí na funkčnost, což se odrazí i ve výrobní ceně. Nicméně konečná cena není spolehlivým indikátorem ceny výrobní a tedy ani kvality výrobku. Spotřebitel se často až systémem pokus omyl dozví jak kvalitní výrobek zakoupil. Zde právě obchodní označení výrobku, které jeden výrobek odlišuje od druhého, spotřebiteli umožní do budoucna se výrobku buťobuďto vyvarovat, nebo ho opět vyhledat. Existuje tak veřejný zájem na tom, aby výrobci/prodejci své zboží odlišovali pro snažšísnazší orientaci spotřebitele na trhu. Spotřebitel nechce pokaždé kupovat neurčitou rýži, ale chce rýži od podniketelepodnikatele A, protože se mu v minulosti osvědčila, zatímco rýže od podnikatele B nebo pouze rýže neoznačená nikoliv. Tím že spotřebitel má možnost se ze skušenostizkušenosti učit, dojde časem k vyloučení tžěchtěch výrobců, jejichž zboží neodpovídá poptávce (je příliš nekvalitní, nebo je příliš drahé).

Obrácenou stranou mince je skutečnost, že konkurent má vždy zájem svůj neetablovaný/nekvalitní výrobek prodat spotřebiteli s co minimálními náklady na výrobu a propagaci. Nejlehčím způsobem je vydávat svůj výrobek za výrobek etablované značky (padělek/pagiátplagiát). V méně extrémních případech se konkurent nesnaží označení a výrobek stoprocentně imitovat, ale snaží se vlastním označením co nejvíce přiblížit označení etablovaného konkurenta a spotřebitele zmást podobností označení. Tím neetablovaný konkurent doufá, že spotřebitel si bude podvědomě asociovat pozitiva etablované značky protože konkurenční označení vytváří obdobný dojem.

Právo, aby chránilo jak uvedený veřejný zájem tak investice podnikatelů do jejeichjejich označení, proto umožňuje označení chránit několika způsoby. Hlavním způsobem je ochrana prostřednictvím ochranných známek (v ČR na základě zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v platném znění). Ochranná známka je označením, které je zapsáno v nějakém rejstříku (např. rejstřík ochranných známek Úřadu průmyslového vlastnictví ČR, nebo u jiné obdobné národní či regionální instituce).

Také je možné chránit označení obecnou právní úpravou dle ochodníhoobchodního zákonníkuzákoníku, neboť napodobování/užívání označení jiného je nekalosoutěžním jednáním, a to i v případech, kdy není úžívanéužívané označení formálně nikde zapsané. Rozhodující je zda má označení prioritu v čase, a zda ho spotřebitelé chápou jako označení určujíccíurčující původ výrobku.