Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy
Oprava textu odkazu
Řádek 30:
Paralelně s klavichordem vzniká [[klavicembalo]], které se od klavichordu liší tím, že jeho struny jsou různě dlouhé, z nichž každá je naladěna na jinou výšku tónu. Zpočátku byla pro každý [[tón]] struna jedna, později dvě až tři. [[Tón]] se vytváří trsnutím havraního brku, koženého trnu nebo kovového háčku o strunu. Každá ze strun má své vlastní dusítko. Vytváří se tak zvonivý, silný, ale krátký tón neschopný dynamických změn.
 
Neschopnost dynamiky je však vyvážená možností změny barvy tónu. Jsou používány dvě klaviatury odpovídající dvěma soustavám strun, z nichž jedna bývá zdvojena. Podobně jako u [[varhany|varhan]] bývá klavicembalo vybaveno [[Varhany#Rejstříky|rejstříky]]. Tzv. čtyřstopý zdvojuje tón tónem o [[oktáva (hudba)|oktávu]] vyšším, šestnáctistopý naopak s tónem o oktávu nižším, osmistopý učiní funkční spodní klaviaturu a dalším rejstříkem je možno obě klávesnice spojit. Dalších efektů se dosahuje jinými technickými prostředky. Při zavedení [[loutna|loutnového]] rejstříku se ke strunám přiloží lišta opatřená plstí, u buffového rejstříku zase pergamenový pásek. Podobně byly konstruovány rejstříky [[harfa|harfové]], [[buben|bubnové]], zvonkové a další. [[Transpozice (hudba)|Transpoziční]] rejstřík zase posouvá celou klaviaturu o šířku jedné či více kláves, takže skutečný zvuk je o šířku posunutí vyšší či nižší.
 
Podstatné je, že hudebník u klavicembala seděl čelem napříč strunám. V Anglii se takto konstruovanému nástroji říkalo ''virginal'', v Německu ''spinet'', podle nástrojaře [[Giovanni Spinetti]]ho, který nástroj významně zdokonalil.