Diplomatický materiál: Porovnání verzí

''K vývoji diplomatického materiálu viz [[diplomatika#Dějiny úředních písemností v českých zemích|dějiny úředních písemností v českých zemích]].''

 

'''Listina''' je každá písemnost, která byla vytvořena podle určitých (nicméně rozmanitých) pravidel a je určena k tomu, aby vydala svědectví o nějakém počinu [[právo|právní]] povahy. Její časová platnost je de facto neomezená (na rozdíl od [[mandát]]u). Termín „listina“ je slovem poměrně novým – byl vytvořen teprve [[František Palacký|Františkem Palackým]].

 

#* ''Aprekace'' - závěrečné vzývání Boha (často zkráceno na pouhé "Amen")

 

'''Mandát''' (z latinského ''ex manu datum'' – z rukou daný) – jiným názvem taky '''patent''' – je písemnost, jíž je ''udělován rozkaz'' či příkaz. Jejich časová platnost byla omezená – zanikla po splnění daného příkazu. Mandátů se proto dochovalo jen málo. Později byly mandáty pro urychlení distribuce tištěny.

 

'''List''' je kancelářská písemnost, která na rozdíl od [[listina|listin]] a [[mandát]]ů obsahují pouhá sdělení a neměla právní dosah. Svou formou je list velmi jednoduchý. Listy byly dochovány většinou jen v [[opis]]ech (listy slavných osobností).

 

'''Úřední akta''' jsou záznamy vzniklé z přípravných jednání vedoucí k vydání listiny nebo mandátu. Mohou jimi být různá stanoviska, instrukce, zprávy, vyjádření aj. Písemně byl tento materiál zaznamenáván až od [[15. století]].

 

'''Vznik''' úředních knih souvisel se třemi jevy:

# zvýšená péče o písemnosti

#* Elenchy - spisovní registraturní plán

# ''Tituláře'' - rozdělení osob, s nimiž byla kancelář ve styku dle jednotlivých stavů a titulů

 

===Veřejné knihy===

'''Desky dvorské''' obsahují zápisy jednání [[dvorský soud|dvorského soudu]] a týkaly se [[man]]ů, tj. osob, které byly v přímém lenním vztahu ke králi.<br>

K deskám dvorským blíže (dějiny, členění) viz [[diplomatika#Dějiny úředních písemností v českých zemích|dějiny úředních písemností v českých zemích]].

 

===Formulářové sbírky===

 

'''Vzory, učebnice stylu''' - v jejich úvodu mnohdy teorie umění tvorby, stylu a stavby listin.

 

===Městské knihy===

Úřední knihy vedené městskými orgány. Pojišťovaly práva města jako celku (privilegia města) či práva jednotlivých měšťanů.

 

===Církevní knihy===

Rozvíjely se zejména po povýšení pražského biskupství na arcibiskupství ([[1344]]). Vznikaly zejména '''knihy konfirmační''' (zápisy o obsazování církevních úřadů), '''knihy erekční''' (pojištění církevního majetku) a '''soudní akta''' generálních vikářů.

 

===Matriky===

Matriky obsahují zápisy jmen osob, které splnily určité podmínky určité instituce - existují tak matriky svěcenců, univerzitní, křestní, svatební, úmrtní, vojenské, židovské aj.

 

===Knihy vrchnostenské správy===

 

'''Pozemkové (gruntovní) knihy''' pojednávaly o držbě půdy a statků a věcech s tím souvisejících.

 

===Knihy veřejných notářů===

'''Imbreviatury''' nahrazovaly vydávání jednotlivých listin. Byla do nich zaznamenávána činnost [[veřejný notariát|veřejného notáře]] a podstatné údaje o vykonaných právních aktech.

 

===Katastry===