Verze z 9. 1. 2013, 11:22 editovat LenkaSuki (diskuse \| příspěvky) 110 editací →‎Pokračovatelé ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 9. 2013, 12:36 editovat zrušit editaci G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m sjednocení infoboxů Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox ~~Osoba~~- osoba \| titul před = <!-- nepovinný + odradkovani --> \| jméno = Martin \| příjmení = Kolář \| titul za = <!-- odradkovani + nepovinný --> \| obrázek = No portrait cs.svg \| popisek = Martin Kolář \| colorb = <!-- nepovinný --> \| popisek ~~obrázku~~ = Martin Kolář \| ~~šířka~~velikost obrázku = <!-- nepovinný; default 240px--> \| citát = <!-- nepovinný; pro kompatibilitu existuje i "motto"--> \| datum narození = [[18. červen\|18. června]] \| rok narození = 1836 \| místo narození = [[Švihov]], {{flagicon\|Rakouské císařství}} [[Rakouské císařství]] \| datum úmrtí = [[15. květen\|15. května]] \| rok úmrtí = 1898 \| místo úmrtí = [[Tábor]], {{flagicon\|Rakousko-Uhersko}} [[Rakousko-Uhersko]] \| ~~Wikicitáty~~ wikicitáty = <!-- nepovinný; hodnota ano generuje obrázkový odkaz--> }} {{Příbuzenstvo\| příbuzenstvo = {{Příbuzný\| syn \| PhDr. [[Jan Kolář (pedagog)\|Jan Kolář]]}} {{Příbuzný\| dcera\| PhDr. [[Anna Císařová-Kolářová]]}} }} '''Martin Kolář''' ([[18. červen\|18. června]] [[1836]] [[Švihov]], [[Rakouské císařství]] – [[15. květen\|15. května]] [[1898]] [[Tábor]], [[Rakousko-Uhersko]]) byl český gymnaziální profesor, [[historie\|historik]] a [[heraldika\|heraldik]], publicista. Takřka celý život shromažďoval heraldický materiál. Za svého života ale skoro vůbec nepublikoval. Až z jeho pozůstalosti vydal po uspořádání velkého množství materiálů roku [[1902]] [[August Sedláček]] ''[[Českomoravská heraldika\|Českomoravskou heraldiku]]'', která Koláře rázem zařadila mezi nejvýznamnější heraldiky naší historie. Prof. Kolář se také, v druhé polovině 19. století, zabýval určením přesnějšího místa „hory Tábor“. [http://old.tnv.cz/index.php?clanek=613] Vycházel z informace [[František Palacký\|Františka Palackého]] a odhalil, že zmiňované [[Zachrašťany]] nedaleko [[Nový Bydžov\|Nového Bydžova]] s husitským hnutím nesouvisí, a že se pravděpodobně jedná o ves [[Chrášťany]] nedaleko Bechyně – a vrch [[Burkovák]]. Kromě toho napsal knihy ''[[Nejstarší pečetě šlechty české a moravské do roku 1300]]'' (vyšlo [[1883]]) a také spolupracoval s redakcemi ''[[Riegerův slovník naučný\|Riegerova]]'' a posléze i ''[[Ottův slovník naučný\|Ottova slovníku naučného]]''. == Kolář a Tábor == Působil od roku [[1859]] jako vychovatel v zámku v [[Hroby u Tábora\|Hrobech]] u Tábora;po krátkém působení v [[Hradec Králové\|Hradci Králové]] a v [[Praha\|Praze]] přišel do Tábora a byl jedním z prvních profesorů nového místního reálného gymnázia. Zajímal se o místní historii, sbíral po půdách a u rodin měšťanů Tábora staré dokumenty a písemnosti (v gymnáziu založil sbírku starožitností) a zachránil mnoho cenných památek. Vlastivědné a články historické publikoval v regionálním tisku. Od roku [[1868]] byl městský [[archiv]]ář a později první ředitel Městského muzea (otevřeno 1884). Profesor Kolář organizoval (zejména s [[Václav Křížek\|Václavem Křížkem]]) kulturní a společenský život města. Například 12.2.1878 předložil návrh, aby místní ''Klub přátel věd a umění'', vedený V. Křížkem, organizoval i [[turistika\|turistické]] výlety po okolí (je to neoficiální vznik organizované turistiky v Táboře). Je autorem rozměrnější práce: ''Husitské paměti města Tábora''; ''Domy a majitelé jejich na náměstí v Táboře''; práci na přípravě díla o dějinách Tábora a také díla o heraldice přerušilo jeho úmrtí. Řádek 37: == Dílo == * {{Citace monografie \| příjmení = Kolář \| jméno = Martin \| příjmení2 = Sedláček \| jméno2 = August \| odkaz na autora2 = August Sedláček \| titul = Českomoravská heraldika I. \| vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění \| místo = Praha \| rok = 1902 \| počet stran = 436}} * {{Citace monografie \| příjmení = Kolář \| jméno = Martin \| titul = Sborník historických prací Martina Koláře o dějinách Tábora \| vydavatel = Kuratorium městského musea \| místo = Tábor \| rok = 1924 \| počet stran = 334}} Knihu uspořádal [[Jan Kolář (pedagog)\|Jan Kolář]]. Řádek 44 ⟶ 45: '''Syn''' [[Jan Kolář (pedagog)\|Jan Kolář]] PhDr. ([[1884]] – [[1940]]) byl pedagog, věnoval se historii a [[Topografie\|topografii]]. V letech 1927 – 1929 [[starosta]] Tábora, 1938 – 1939 ředitel táborské reálky. Spoluredaktor [[Jihočeský historický sborník\|Jihočeského historického sborníku]]. '''Dcera''' [[Anna Císařová-Kolářová]] PhDr. ([[1887]] – [[1963]]) byla také historička, pracovala v Univerzitní knihovně ([[Státní knihovně ČSR]]) v Praze. [[Bibliograf]]ka a [[editor]]ka spisů [[Jan Hus\|Mistra Jana Husa]]. == Externí odkazy ==

Martin Kolář: Porovnání verzí