Sociální politika: Porovnání verzí

'''Sociální politiku''' lze vymezit dvěma přístupy, předně jako jednání [[stát]]u a dalších subjektů sociální politiky s cílem pozitivně ovlivnit životní podmínky lidí. Krebs (2010) uvádí že toto „širší pojetí sociální politiky“ je nezbytné pro tvorbu dlouhodobé koncepce sociální politiky, které na sociální politiku nahlíží jako systém provázaný ze společenským okolím. V „užším slova smyslu“ je sociální politika vnímána jako soubor aktivit, nástrojů a opatření, jejichž smyslem je reakce na nepříznivé [[sociální událost]]i jako jsou [[stáří]], [[nemoc]], [[invalidita]] nebo i [[nezaměstnanost]] a [[chudoba]].<ref name="Krebs">{{Citace monografie

| příjmení = Krebs

Sociální politika státu je realizována [[Zákonodárná moc|mocí zákonodárnou]] a [[výkonná moc|mocí výkonnou]]. Parlament tvoří koncepci a legislativní rámec sociální politiky, který reguluje ostatní aktéry sociální politiky. [[Vláda]] a správní orgány zodpovídají za realizaci konkrétní sociální politiky v daném čase.<ref name="Krebs" /> V [[Česko|České republice]] je ústředním orgánem zodpovídajícím za realizaci sociální politiky [[Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky|Ministerstvo práce a sociálních věcí]].

 

V každé konkrétní zemi je sociální politika mixem níže zmíněných typů sociálního státu, některé země mají ke zmíněnému typu politiky blíže než k ostatním. Každý s těchto typů charakterizuje určitý ideologický koncept. Následující typologie států veřejných služeb bere v potaz vyspělé kapitalistické země z 80 let 20. století.<ref name="Potůček">{{Citace monografie

| příjmení = Potůček

</ref>

 

 

 

{{Podrobně|Zaměstnavatelské svazy}}

Zaměstnavatelé jsou povinní realizovat legislativní požadavky státu ve vztahu k bezpečnosti páce, pracovní době, odměňování a smluvní vztah k zaměstnanců. Také přispívají do systému sociálního zabezpečení tím, že odvádějí [[Daň|daně]] a příspěvky na [[Sociální zabezpečení v Česku|sociální]] a [[zdravotní pojištění]] svých zaměstnanců. Kromě toho mohou provádět vlastní sociální politiku.

{{Podrobně|Odborová organizace|profesní svazy}}

Odborové organizace hrají významnou roli při kolektivním vyjednávání odměňovaní zaměstnanců. V některých zemích vedou odbory vlastní [[penzijní fond]]y, čímž přispívají k [[Sociální zabezpečení v Česku|sociálnímu zabezpečení]].

 

{{Podrobně|Občanská společnost|Nestátní nezisková organizace|Církve}}

Sociální politika realizovaná skrze tyto subjekty je založena na nevynucené [[Solidarita|solidaritě]] a vyplňuje prostor, v němž stát nemůže úspěšně zasahovat. Také církve mají významnou roli v oblasti mravní, v péči o zdraví, o hendikepované obyvatelstvo, v oblasti výchovné, vzdělávací a [[charita]]tivní.<ref name="Krebs" />

 

{{Podrobně|Obce}}

Obce vyplácejí některé [[státní sociální podpora|sociální dávky]] a výrazně se spolupodílejí na [[Bytová politika|bytové politice]] státu.

 

== Faktory ovlivňující sociální politiku ==

=== Ekonomika ===

Z hlediska ekonomie existují dva hlavní pohledy na sociální politiku. Zatímco liberálové vnímají sociální politiku jako [[náklad]]ovou záležitost, která stát zatěžuje, [[Keynesiánství|Keynesiáni]] zdůrazňují pozitivní vliv [[přerozdělování]] na celkový růst [[Poptávka|poptávky]].

 

* [[Zdravotní politika]]

* [[Vzdělávací politika]]

<references />

 

{{Otto|Chudinství}}

 

* [[Sociální stát]]

* [[Sociální zabezpečení v Česku]]

 

{{Portály|Politika}}

[[Kategorie:Sociální politika]]

[[Kategorie:Veřejná politika]]