Verze z 7. 6. 2013, 20:18 editovat Otakar.salaj (diskuse \| příspěvky) 142 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 9. 2013, 20:40 editovat zrušit editaci Dqd (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 1 194 editací Stylistika, portál a šablona. Přejít na další porovnání →
Řádek 17: * teplota okolí nižší než teplota těla, pobyt ve vodě, [[tonutí]] (zemřít na podchlazení lze i v tropickém moři 20 st teplém) * vítr * [[dehydratace]], ~~vyčerpání …~~vyčerpání… == První pomoc při podchlazení == Rozlišování mezi úrovněmi podchlazení podle teploty jádra jsou v praxi nepoužitelné. Vyžadují teploměr, který měří nízké teploty (25-35 st), nejlépe s rektální (konečníkovou) sondou. Třes rovněž není spolehlivým vodítkem -— jeho přítomnost je závislá na energetických rezervách organismu. === Lehké podchlazení === Podchlazený reaguje na oslovení, je schopen se sám pohybovat. Většinou tak nečiní, zaujímá [[hibernace\|"hibernační"]] polohu, pohybovat se odmítá. ''Základním příznakem podchlazení je když se o sebe přestaneme starat'' * Cukr -— teplý nápoj s jednoduchými cukry, rychle vstřebatelnými i spalitelnými * Bič -— přinucení k vlastnímu pohybu -— nejsnáze dostupný zdroj tepla je naše aktivní svalstvo * Pokud je dostupné, je možno použít vnější zahřívání. V případě nemožnosti použití jiných technik, je možno umístit postiženého do spacího pytle se zdravou osobou. Ideálně by oba lidé měli být nazí. * Nástup třesu je nutno hodnotit jako snahu organismu o tvorbu tepla, ale třes velmi vyčerpává -— je třeba dodat energii a zlepšit tepelnou izolaci. === Těžké podchlazení === Podchlazený nereaguje na oslovení ani na lehký bolestivý podnět, nehýbe se. Životní projevy jsou minimálně znatelné. Tělesná teplota pod cca 32 ~~stuňů~~stupňů Celsia, třes slábne nebo chybí. * Nemanipulovat s končetinami, netřít, nepoužívat celkové vnější zahřívání (sálavé teplo může způsobit těžké popáleniny), zejména nezahřívat horkou lázní — došlo by k roztažení cév na povrchu těla s nejstudenější krví, a jejímu proudění do srdce s rizikem zástavy. * Prevence dalších tepelných ztrát — kvalitní tepelná izolace -— střídání prodyšných tepelně izolačních vrstev (spací pytle) s neprodyšnými voděodolnými vrstvami (igelit, izolační folie ([[izotermická fólie]]), stanové tropiko). Hlavní pozornost je nutno věnovat ztrátám vedením do země (izolační podložka) a sáláním hlavou (dobře zakrýt). * Nechat podchlazeného zahřívat se zbytky vlastního tělesného tepla, které je schopen tvořit, pokud podchlazení není pod kritickou úrovní * Pokud je možná evakuace (nevedla by k ještě většímu podchlazení), transport do lepších podmínek a nemocnice Řádek 37 ⟶ 38: Proces zahřátí podchlazeného může trvat značně dlouho. Při ztrátě životních funkcí (nehmatný tep a neznatelný dech) je třeba pacienta vždy nejprve ohřát, než je prohlášen za mrtvého. === Limit smrti === Za limit, kdy již člověk není schopen života se považuje tělesná teplota 25 °C. {{Celkové symptomy a příznaky}} {{Portály\|Medicína}} [[Kategorie:První pomoc]]

Podchlazení: Porovnání verzí