Dalším průkopníkem v oblasti termodynamiky a statistické fyziky byl Američan [[Josiah Willard Gibbs]], který přišel na teorii [[termodynamický potenciál|termodynamických potenciálů]] a odhalil světu pravidlo [[Gibbsův zákon fází|o koexistenci fází]]. Bohužel jeho mimořádná skromnost způsobila, že své práce publikoval jen v nevýznamných místních časopisech, takže jeho objevy nebyly před rokem 1892 vůbec známy.<ref name="malisek"/>
O [[vnitřní energie|vnitřní energii]] a entropii látek v okolí [[absolutní nula|absolutní nuly]] a o její nedosažitelnosti vyslovil [[Walther Hermann NerstNernst]] třetí větu termodynamiky (1905). Nernst byl špičkou oboru ve výzkumu nízkých teplot, ale působil též jako konstruktér různých přístrojů (např. [[Nernstova lampa|Nernstovy lampy]]). Společně s [[Wilhelm Ostwald|Ostwaldem]], [[Jacobus Henricus van 't Hoff|van't Hoffem]] a [[Svante Arrhenius|Arrheniem]] byl NerstNernst jedním ze zakladatelů moderní chemické termodynamiky.<ref name="malisek"/>
NerstovoNernstovo znění třetí věty termodynamiky dále zobecnil [[Max Planck]] (1910). Ten se ostatně podílel i na formulaci první a druhé věty termodynamiky a zasadil se o zdůraznění významu pojmu entropie, kterýžto pojem zavedl [[Rudolf Clausius|R. Clausius]]. Planck při svých snahách vypracovat termodynamiku záření dospěl ke svému slavnému [[Planckův vyzařovací zákon|zákonu o vyzařování černého tělesa]], který byl jedním ze základních kamenů kvantové teorie.<ref name="malisek"/>
