Josef Kainar: Porovnání verzí

'''Josef Kainar''' ([[29. červen|29. června]] [[1917]] [[Přerov]], [[Rakousko-Uhersko]] – [[16. listopad]]u [[1971]] [[Dobříš]]) byl [[Česko|český]] [[básník]], [[textař]], [[dramatik]] a [[překladatel]], ale také [[hudebník]], [[ilustrátor]], [[výtvarník]] a [[novinář]]. Člen umělecké [[Skupina 42|skupiny 42]] a literární skupiny [[Ohnice]].

 

V letech [[1938]] – [[1939]] studoval češtinu a francouzštinu na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]] v [[Praha|Praze]], po uzavření vysokých škol vystřídal celou řadu zaměstnání. Měl blízko k [[Divadlo|divadlu]] a pracoval jako [[dramaturg]] v [[Divadlo satiry|Divadle satiry]]. Pracoval jako novinář, v novinách [[Rovnost (noviny)|Rovnost]] vycházely jeho vtipy, obrázky a básně. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] také spolupracoval s rozhlasem, filmem a divadlem. V Československém rozhlase například tvořil tzv. rozhlásky, ve kterých přístupnou formou seznamoval mladší posluchače s děním. Po roce [[1947]] se věnoval pouze literatuře.

 

Mimo svoji literární tvorbu také psal filmové scénáře a fotografoval.

* ''Příběhy a menší básně'' ([[1940]]) – prvotina, typická příběhovost; obraz války a doby

* ''Osudy''

* ''Moje blues'' ([[1966]]) – osamocení člověka, skepticismus, podobné ''Novým mýtům''; tragikomika, sžíravá ironie

 

* ''Říkadla'' ([[1948]])

* ''Nevídáno neslýcháno'' ([[1964]])

* ''Zlatovláska'' - klasickou pohádku ze sbírky [[Karel Jaromír Erben|K.J.Erbena]] převedl Kainar nejprve do podoby veršované dramatizace (1952/1953). K pohádce o Zlatovlásce se později vrátil ještě jednou a znovu ji přebásnil, tentokrát už za účelem knižního vydání ([[1958]]).

 

Začátkem 40. let otextoval především písně amerických [[swing]]ových klasiků ([[George Gershwin|G. Gershwin]], R. Rodgers, [[Duke Ellington|D. Ellington]], H. Carmichael aj.). Za okupace to bylo pro nacisty „žido-bolševické svinstvo“, které se přesto hojně hrálo mezi mladými lidmi, např. na trampských srazech. Kainar sám si některé svoje texty zhudebnil - a to velice dobře. Např. píseň ''Černá kára'', ''Starý mrtvý vrabec'', ''Blues železničního mostu'' aj.

 

Podrobná [[anabáze]] Josefa Kainara jako písňového textaře je popsána v doslovu knížky ''[[Bledej gentleman]]'' (dotisk v roce 2003), který napsal [[Lubomír Dorůžka]].

 

* ''Ubu se vrací aneb Dršťky nebudou'' ([[1949]]) – Jedna z nejvýznamnějších českých her. Jednalo se o první české absurdní drama. Základním tématem je zneužití moci a uzurpátorství. Hra byla zakázána.

* ''Nebožtík Nasredin''

 

* ''Bláznův kabát''

* ''Básně a blues''

Překládal především francouzskou a německou poezii.

 

* [[Milan Blahynka]], ''Člověk Kainar'', Ostrava 1983

* [[Jaromír Pelc]], ''Skupina 42''. In: Kmen, č. 42, Praha 1989, 19. října, s. 1-5

* [[František Všetička]], ''Kainarova absolutně skutečná báseň''. ''Zlatý máj'' 1981, XXV, No. 8

 

* [[Seznam českých spisovatelů]]

* [[Česká literatura v letech 1900-1945|Česká literatura v letech 1900–1945]]

* [[Česká literatura v letech 1945-1990|Česká literatura v letech 1945–1990]]

* [[Skupina 42]]

 

{{DEFAULTSORT:Kainar, Josef}}