Přemysl Otakar I.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 89:
{{citát|...knížete Přemysla jako pro uražení velebnosti a pro obmýšlené uražení osoby své knížetství Českého odsoudil, a za něho biskupa s korouhvemi, jakož obyčej jest, slavně obdařeného do Čech nazpět poslal, nadto též jemu celý dluh odpustil.|Jarloch<ref name = "Letopis Jarlocha 510">Letopis Jarlocha, s. 510</ref>|200}}
To bylo ale vše, co byl Jindřich VI. pro biskupa Jindřicha Břetislava ochoten udělat, a tak biskupovi nezbývalo než se svých práv domoci vlastní mocí.<ref>Čechy v době knížecí, s. 369</ref> V srpnu 1193 vtrhl Jindřich Břetislav se svým příbuzným [[Spytihněv Brněnský|Spytihněvem]] a vojskem do Čech. Ani Přemysl se však nechtěl tak lehce vzdát. Shromáždil silné vojsko a vytáhl nepřátelům vstříc. Obě vojska se setkala u [[Zdice|Zdic]]. Tady však většina předních velmožů, kteří ještě nedávno slibovali Přemyslovi svou věrnost a nabízeli jako rukojmí své syny, Přemysla opustila a přešla do biskupova tábora.<ref name = "Letopis Jarlocha 510"/> Opuštěný Přemysl ustoupil do Pražského hradu, kde se následující čtyři měsíce hájil, než před Vánocemi roku 1193 hrad kapituloval. Ještě předtím se ale Přemyslovi s hrstkou svých věrných podařilo uprchnout za hranice.<ref>Přemysl Otakar I., s. 64</ref> Následujícího roku si Jindřich Břetislav podrobil i [[Morava|Moravu]] a zajal [[Vladislav Jindřich|Vladislava Jindřicha]]. Azyl nalezl Přemysl pravděpodobně na dvoře svého švagra Albrechta Míšenského a později u svého dalšího příbuzného Albrechta z Bogenu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Viola
| titul = Exilová léta Přemysla Otakara I.
| vydavatel = www.e-stredovek.cz
| datum_vydání = 25.9.2013
| datum_přístupu = 2013-09-01
| url = http://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=exilova-leta-premysla-otakara-i&cisloclanku=2013080004
}}</ref>
Na začátku roku 1197 se začalo zhoršovat zdraví Jindřicha Břetislava. Přemysl toho využil a pravděpodobně v květnu vpadl do Čech. Dostal se až k Praze, ale většina velmožů se postavila za nemocného biskupa, a tak byl jeho překvapivý výpad českými velmoži a Spytihněvem Brněnským odražen. Přesto biskup přestával důvěřovat svému okolí. Správou země pověřil Spytihněva a sám se nechal přenést na říšské území do [[Cheb]]u. Zde v nejistotě [[15. červen|15. června]] [[1197]] zemřel.<ref>Letopis Jarlocha, s. 512-513</ref> Na jeho místě byl na knížecí stolec z vězení povolán Vladislav Jindřich. Po prvotním překvapení ze zvolení svého bratra Přemysl po úmrtí císaře Jindřicha VI. využil nově nastalé situace.
| |||