Arabské jaro: Porovnání verzí

[[Tuniská revoluce|První protesty]] začaly v prosinci [[2010]] v [[Tunisko|Tunisku]] a iniciovala je [[sebevražda]] šestadvacetiletého prodavače [[Muhammad Buazízí|Muhammada Buazízího]], který se 17. prosince upálil před úřadem vlády na protest proti špatným životním podmínkám a nezaměstnanosti. Jeho smrt způsobila rozsáhlé celonárodní protesty, na konci kterých 14. ledna 2011 skončila třiadvacetiletá autoritářská vláda prezidenta [[Zín Abidín bin Alí|Zína Abidína bin Alího]], který abdikoval a opustil zemi. Rozsáhlé demonstrace a protesty se v následujících týdnech rozhořely ve většině arabských zemí, hlavně v [[Egypt]]ě, [[Alžírsko|Alžírsku]], [[Jemen]]u, [[Jordánsko|Jordánsku]], [[Bahrajn]]u, [[Sýrie|Sýrii]] a v [[Libye|Libyi]]. Průběh a výsledky nepokojů byly v jednotlivých zemích různé, v mnoha zemích se snažily vládnoucí režimy tyto protesty potlačit silou, což většinou vedlo ke zostření napětí a v Libyi a Sýrii pak dokonce k [[Občanská válka v Libyi|občanské válce]]. V [[Egyptská revoluce 2011|Egyptě skončila]] po téměř 30 letech vláda prezidenta [[Husní Mubárak|Husního Mubáraka]], v [[Protesty v Sýrii 2011|Sýrii]] a [[Protesty v Jemenu 2011|Jemenu]] probíhají rozsáhlá vojenská povstání. V mnohých zemích probíhají protesty a nepokoje dodnes a jejich výsledek je nejasný.

* [[Egyptská revoluce 2011|Egypt]] – rozsáhlé celonárodní protesty od ledna do února 2011 vedly k odstoupení prezidenta [[Husní Mubárak|Husního Múbaraka]].

* [[Protesty v Jemenu 2011|Jemen]] – rozsáhlé protesty vedly k ozbrojenému povstání, země se dostala na pokraj občanské války. Prezident [[Alí Abdalláh Sálih]] byl při protestech zraněn a přislíbil rezignaci. Na počátku roku 2012 pak skutečně předal vládu do rukou viceprezidenta Abd Rabbuh Mansur Hadiho. Ten následně zahájil rozhovory o nové ústavě s politickou opozicí a různými segmenty občanské společnosti, vládystejně sejako všaks vzdalšíitskými jenHouthii částečně(kteří ovládají část severního Jemenu) a separatisty z jižních oblastí země. Hadi také reformoval jemenskou armádu, nepokojez níž odstranil některé příbuzné bývalého prezidenta Sáliha, který i nadále disponuje v zemi jistým vlivem. pokračují

* [[Jordánsko]] – po protestech král [[Abdalláh II.]] odvolal premiéra a jeho vládu.

* [[Občanská válka v Libyi|Libye]] – rozsáhlé protesty se režim [[Muammar Kaddáfí|Muammara Kaddáfího]] snažil potlačit vojensky, což vedlo k [[Občanská válka v Libyi|libyjské občanské válce]] a režim byl díky rozsáhlé letecké kampani [[Severoatlantická aliance|NATO]] na podzim 2011 svržen. Samotný Kaddáfí byl rebely zajmut po cíleném útoku letadel aliance na kolonu civilních vozidel, kterou cestoval. Bezprostředně poté byl usmrcen, pravděpodobně lynčován bojovníky protivládních rebelů. Ti následně zavedli v zemi nový režim a uspořádali první svobodné volby po mnoha desetiletích. Nová vláda, vzešlá z voleb roku 2012, má ale stále problémy s kontrolou celé země. Na mnoha místech Libye totiž propukly dílčí spory mezi jednotlivými milicemi bývalých rebelů, či mezi jednotlivými arabskými kmeny a klany.

* [[Maroko]] – král [[Muhammad VI.]] slíbil politické změny a následně upravil ústavu státu.

* [[Protesty v Sýrii 2011|Sýrie]] – po rozsáhlých protestech prezident [[Bašár al-Asad]] učinil změny ve vládě, protesty se však změnily v ozbrojené [[povstání]], které je vojensky potlačováno. V průběhu brutální občanské války se část syrského území (zejména sever a východ země) vymkla kontrole Asadova režimu, který však přesto dosud přežívá.