Smazaný obsah Přidaný obsah
přeuspořádání
Řádek 1:
'''Autokracie''' (z [[Řečtina|řec]] αὐτός – sám, κρατειν – vládnout, tedy ''samovláda'') je v politickém významu slova forma vlády, ve které je držitelem veškeré moci autokrat - buď jednotlivec ([[monokracie]]) nebo úzká a sociálně uzavřená skupina lidí. ([[aristokracie]],Autokracie [[plutokracie]],je [[oligarchie]],často [[technokracie]]).{{doplňtechápána zdroj}}jako Oporoumechanismus moci vzaložený takovémna politickémmocenské uspořádánídominanci většinoujednoho bývajíčlověka ozbrojenénebo síly{{Faktvýrazně vymezené skupiny osob, ve kterých je legitimita ostatních státních orgánů závislá na jeho/dne|20100131083042}}její vůli.<ref>Kubát, M. (2004): ''Teorie a [[Byrokracie|byrokratická]]praxe státnítotalitních správaa autoritativních režimů. </ref>
 
Opory moci v každém politickém uspořádání jsou ozbrojené sílyvčetně policie a státní správa. V autokracii mají za hlavní úkol pomáhat autokratům.{{Fakt/dne|20100131083042}}
 
Podle osoby nebo skupiny vládců rozlišujeme
*[[monokracie]] ([[monarchie]]) - vláda jednotlivce resp. rodiny,
*[[oligarchie]] - vláda vybraných osob (bohatých, původem vyšších a pod.).
**[[aristokracie]] - vláda šlechty,
**[[teokracie]] - vláda církve,
**[[plutokracie]] - vláda bohatých,
 
Řecký filosof [[Aristotelés]] neviděl v autokracii, tedy vládě jednoho či více suverénů, nutně špatnou formu vlády, tu odděloval od dobrých forem podle toho, zda jejich uplatnění směřovalo nutně a nevyhnutelně k dobrému (monarchie, aristokracie) či špatnému ([[Tyrannis|tyranie]], [[oligarchie]]) cíli. V soudobé politické praxi je možné zdůraznit poznatek, že autokracie má v některých svých případech tendenci{{doplňte zdroj}} uchylovat se k [[Diktatura|diktátorským]] formám vládnutí.
 
V přeneseném slova smyslu znamená autokracie neomezenou vládu i v jiných společenských vztazích (v rodině, řízení práce ap.).
Podle Giovanni Sartoriho je autokracie opakem demokracie.
Podle Giovanni Sartoriho je autokracie opakem demokracie. Autokracii lze definovat obtížně, i přesto je často chápána jako mechanismus moci založený na mocenské dominanci jednoho člověka nebo výrazně vymezené skupiny osob, ve kterých je legitimita ostatních státních orgánů závislá na jeho/její vůli.<ref>Kubát, M. (2004): ''Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů.</ref>
 
== Reference ==