Verze z 20. 8. 2013, 19:17 editovat John M (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 357 editací doplnění údajů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 21. 8. 2013, 19:51 editovat zrušit editaci John M (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 357 editací časová posloupnost panství Přejít na další porovnání →
Řádek 23: Největšího rozmachu dosáhli v [[16. století]], kdy patřili spolu s [[Rožmberkové\|Rožmberky]] k nejmocnějším rodům [[Země Koruny české\|České koruny]]. Jen Rožmberkové a právě Pernštejnové mohli mít v areálu [[Pražský hrad\|Pražského hradu]], v sousedství krále, své paláce (ten pernštejnský se dnes nazývá [[Lobkovický palác (Pražský hrad)\|Lobkovický palác]]). Rozšiřováním pozemkového vlastnictví a rozumným hospodařením, včetně využití tzv. režijního hospodářství, se rod nakonec stal jedním ze tří nejbohatších v českých zemích. Rodu náležela rozsáhlá panství jak ~~ve vlastních Čechách ([[Pardubice]], [[Potštejn]], [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Litice (hrad)\|Litice]], [[Brandýs nad Labem]], [[Lanškroun]]), tak~~ na Moravě ([[Pernštejn (hrad)\|Pernštejn]], [[Zubštejn]], [[Aueršperk]], [[Pyšolec]], [[Louka (hrad)\|Louka]], [[Mitrov (hrad)\|Mitrov]], [[Jimramov]], [[Víckov (hrad)\|Víckov]], [[Lísek (hrad)\|Lísek]], [[Dalečín (hrad)\|Dalečín]], [[Rysov (hrad)\|Rysov]], [[Helfštejn]], [[Plumlov (hrad)\|Plumlov]], [[Prostějov]], [[Tovačov]], [[Lipník nad Bečvou]], [[Přerov]], [[Hranice (okres Přerov)\|Hranice]], [[Drahotuše (hrad)\|Drahotuše]] aj.) tak zejména od přelomu 15. a 16. století i v Čechách ([[Pardubice]], [[Kunětická hora (hrad)\|Kunětická hora]], [[Potštejn (hrad)\|Potštejn]], [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Litice (hrad)\|Litice]], [[Brandýs nad Labem]], [[Častolovice]], [[Lanšperk (hrad)\|Lanšperk]], [[Rychmburk (hrad)\|Rychmburk]], [[Lanškroun]], [[Holice]], [[Dašice]] aj.) Ve východních Čechách významně ovlivnili tamní hospodářství i utváření krajiny založením soustavy rybníků a zavodňovacích struh, z nichž mnohé přetrvaly dodnes. Pernštejnové se vyznačovali dlouhověkostí, s průměrným věkem dožití asi 70 let; někteří členové rodu měli potomky i ve více než šedesáti letech. Přesto Pernštejnové nakonec, podobně jako jiné starobylé české rody, vymřeli v neklidném [[17. století]]; po meči roku [[1631]] (rok po [[Smiřičtí ze Smiřic\|Smiřických]], dvacet let po svých velkých soupeřích Rožmbercích), po přeslici roku [[1646]]. Jejich dědici – včetně erbu – se stali [[Lobkovicové]].

Pernštejnové: Porovnání verzí