Hohenzollernové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m tzpo |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 440:
** dědičný princ [[Karel Fridrich Hohenzollernský]] - (* 1952), jeho syn
*** princ [[Alexandr Hohenzollernský]] - (* 1990), jeho syn
== Hohenzollernské hrabství (1052-1576) ==
Hohenzollernsko ([[němčina|německy]]: ''Hohenzollern'', ze začátku také '''Zollern''') bylo historické území, které existovalo v jižním Německu v letech [[1052]]–[[1952]], přičemž v letech [[1052]]–[[1576]] bylo rodovým hrabstvím, poté bylo rozděleno na 3 resp. 2 části. Ty pak byly v roce [[1623]] povýšeny na knížectví. Obě tyto části se v roce [[1850]] staly součástí [[Prusko|Pruska]] jako [[provincie Hohenzollernsko]]. Po druhé světové válce v roce [[1945]] se stalo součástí země [[Württembersko-Hohenzollernsko]] a ta se stala v roce [[1952]] součástí spolkové země [[Bádensko-Württembersko]]. Po většinu jeho existence mu vládli [[Hohenzollernové]] tj. do roku [[1850]] resp. [[1918]].
Hohenzollersko bylo vytvořeno okolo roku [[1025]] jako [[hrabství]] pod vládou [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]], ještě pod původním názvem [[Zollernsko]]. Stejně tak i rod vládnoucí tomuto malému státečku se jmenoval stejně tj. Zolernové. Nepopíratelně je držení hrabství doložen od roku [[1110]], v držení (Hohen)Zollernů. Název země je odvozen od [[hrad Hohenzollern|hradu Hohenzollern]]. Hrabství Hohenzollern bylo po celou existenci součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
[[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] hrabě ze Zollernu byl věrný sluha římský císařů [[Fridrich Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] a [[Jindřich VI. (císař)|Jindřicha VI.]]. V roce [[1185]] se oženil se [[Sofie Raabs|Sofií Raabs]], dcerou [[Conrád II. Norimberský|Conráda II.]], [[purkrabí]]ho Norimberského. A právě po smrti [[Konrád II. Norimberský|Konráda II.]], který zemřel bez mužských dědiců, [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] získal jako muž dědičky purkrabství Norimberské, a stal se purkrabím [[Fridrich III. Zollernský|Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským]]. Od té doby se příjmení změnilo na '''''Hohenzollern''''' stejně jako jméno země odkud rod pocházel. Syny [[Fridrich III. Zollernský|Fridricha III.]] se rod rozdělil do dvou větví a to mladší katolické švábské a starší protestanské franské<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?s_term=&s_lang=2&detail=1&id_desc=34194 Článek v encyklopedii CoJeCo]</ref><ref>Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů - Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 ISBN 80-7243-143-9]</ref>.
Po Fridrichově smrti, si jeho synové rozdělili panství mezi sebou:
* Mladší bratr [[Fridrich IV. Zollernský|Fridrich IV.]] obdržel hrabství [[Zollern]] a purkrabství Norimberské v roce [[1200]] po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu. Švábská větev zůstala katolická.
* Starší bratr [[Konrád III. Norimberský|Konrád III.]], paradoxně dostal purkrabství Norimberské až od svého mladšího bratra v roce [[1218]], čímž se stal zakladatelem franské větve rodu.
Švábská (mladší) větev tedy vládla hrabství Hohenzollernskému a na rozdíl od franské větve patřila spíš k nevýznamným říšským rodům a nerozšířila svou moc dále. Zakladatelem švábské linie se stal [[Fridrich II. Norimberský]], jenž obdržel hrabství [[Zollern]] a purkrabství Norimberské v roce [[1200]] po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu, purkrabství Norimberské však v roce [[1218]] daroval staršímu bratrovi[[Konrád III. Norimberský|Konrádovi III.]], jenž se stal zakladatelem franské linie rodu. Franská větev přibližně v [[16. století]] konvertovala k [[protestanství]] resp. [[luteránství]]. Švábská větev na rozdíl od franské zůstala [[katolictví|katolická]].
V roce [[1575]] bylo hrabství [[Hohenzollern]] rozděleno mezi syny Karla I. Viz další kapitola.
[[Soubor:Burg Hohenzollern ak.jpg|thumb|Hrad Hohenzollern]]
=== Hrabata zollernští (1061-1204), později hohenzollernští (1204-1576) ===
* [[Burkhard I. Zollernský|Burkhard I.]] - [[1061]]-[[1125]]
* [[Fridrich I. Zollernský|Fridrich I.]] - [[1125]]-[[1142]], syn Burkharda
* [[Fridrich II. Zollernský|Fridrich II.]] - [[1142]]-[[1171]], syn Fridricha I.
* [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] - [[1171]]-[[1200]], syn Fridricha II., byl také purkrabím norimberským
* [[Fridrich IV. Hohenzollernský|Fridrich IV.]] - ([[1204]]–[[1251]]/[[1255]]), také norimberský purkrabí jako [[Fridrich II. Norimberský|Fridrich II.]]
* [[Fridrich V. Hohenzollernský|Fridrich V.]] - ([[1251]]/[[1255]]–[[1289]]), také norimberský purkrabí jako [[Fridrich III. Norimberský|Fridrich III.]]
* [[Fridrich VI. Hohenzollernský|Fridrich VI.]] - ([[1289]]–[[1298]]), také braniborský kurfiřt jako [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]]
* [[Fridrich VII. Hohenzollernský|Fridrich VII.]] -([[1298]]–[[1309]]), také braniborský kurfiřt jako [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II.]]
* [[Fridrich VIII. Hohenzollernský|Fridrich VIII.]] - ([[1309]]–[[1333]])
* [[Fridrich IX. Hohenzollernský|Fridrich IX.]] - ([[1333]]–[[1377]])
* [[Fridrich XI. Hohenzollernský|Fridrich XI.]] - ([[1377]]–[[1401]])
* [[Fridrich XII. Hohenzollernský|Fridrich XII.]] - ([[1401]]–[[1426]])
* [[Eitel Fridrich I. Hohenzollernský|Eitel Fridrich I.]] - ([[1426]]–[[1439]])
* [[Jošt Mikuláš I.]] - ([[1439]]–[[1488]])
* [[Eitel Fridrich II. Hohenzollernský|Eitel Fridrich II.]] - ([[1488]]–[[1512]])
* [[Eitel Fridrich III. Hohenzollernský|Eitel Fridrich III.]] - ([[1512]]–[[1525]])
* [[Karel I. Hohenzollernský|Karel I.]] - ([[1525]]–[[1575]])
== Rozdělené Hohenzollernsko ==
V letech [[1575]]-[[1576]] bylo hrabství [[Hohenzollern]] rozděleno mezi syny Karla I. a to na hrabství [[Hohenzollern-Hechingen]] a [[Hohenzollern-Sigmaringen]], jenž oboje získaly [[allod]]iální práva. O rok později přibylo i hrabství [[Hohenzollern-Haigerloch]] (pro nejmladšího syna) avšak již bez [[allod]]iálních práv. Na opětovné spojení si Hohenzollernsko muselo počkat až do roku [[1850]] pod vládou [[Prusko|Pruska]].
=== Hrabství Hohenzollern-Haigerloch (1576–1767) ===
[[Soubor:Wappen Haigerloch.svg|right|120px|Znak hrabství Hohenzollern-Haigerloch]]
{{Podrobně|Hohenzollern-Haigerloch}}
Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce [[1576]] pro nejmladšího syna [[Kryštof Hohenzollernsko-Haigerlochský|Kryštofa Hohenzollern-Haigerlochského]], ale bez [[allod]]iálních práv jako nejmenší část původního hrabství. Po smrti hraběte [[František Kryštof Antonín Hohenzollernsko-Haigerlochský|Františka Kryštofa Antonína]] v roce [[1767]] bylo hrabství [[Hohenzollern-Haigerloch]] definitivně absorbováno knížectvím [[Hohenzollern-Sigmaringen]].
=== Hrabata Hohenzollernu-Haigerlochu ===
* [[Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1576–1601)
* [[Jan Kryštof Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1601–1623)
* [[Jan Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1601–1630)
* V letech [[1630]]-[[1681]] - bylo součástí knížectví Hohenzollern-Sigmaringen
* [[František Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1681–1702)
* [[Ferdinand Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1702–1750)
* [[František Kryštof Antonín Hohenzollern-Haigerlochský]] - (1750–1767)
=== Hrabství (1575–1623) a později knížectví Hohenzollern-Hechingen (1623-1850) ===
[[Soubor:Wappen Landkreis Hechingen.png|right|120px|Znak Hohenzollern-Hechingenu]]
{{Podrobně|Hohenzollern-Hechingen}}
Hrabství Hohenzollern-Haigerloch bylo zřízeno v roce [[1575]] pro nejstaršího syna [[Eitel Fridrich I. Hohenzollern-Hechingenský|Eitela Fridricha I.]], jako říšské léno s [[allod]]iálnímy právy.
* [[Eitel Fridrich I. Hohenzollern-Hechingenský|Eitel Fridrich I.]] - (1576–1605)
* [[Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský]] - (1605–1623)
V roce [[1623]] bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce [[1815]] se stalo nezávislým členem [[Německý spolek|Německého spolku]].
* [[Eitel Fridrich II. Hohenzollern-Hechingenský|Eitel Fridrich II.]] - (1623–1661)
* [[Filip Kryštof Fridrich Hohenzollern-Hechingenský|Filip Kryštof Fridrich]] - (1661–1671)
* [[Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský]] - (1671–1735)
* [[Fridrich Ludvík Hohenzollern-Hechingenský]] - (1735–1750)
* [[Josef Fridrich Vilém Hohenzollern-Hechingenský|Josef Fridrich Vilém]] - (1750–1798)
* [[Heřman Hohenzollern-Hechingenský]] - (1798–1810)
* [[Fridrich Hohenzollern-Hechingenský|Fridrich]] - (1810–1838)
* [[Konstantin Hohenzollern-Hechingenský|Konstantin]] - (1838–1850), vymřela jím linie Hohenzollern-Hechingen
V roce [[1850]] prodal bezdětný kníže Konstantin, své knížectví [[Hohenzollern-Hechingen]] francké větvi rodu, v tom samém roce udělal toto i kníže [[Hohenzollern-Sigmaringen]]u Karel Antonín a obě knížectví byla sjednocena do země Hohenzollernsko. Titul knížete však švábské větvi zůstal. Dědický nárok však připadl po smrti knížete Konstantina v roce [[1869]] linii [[Hohenzollern-Sigmaringen]].
=== Hrabství (1576–1623) a později knížectví Hohenzollern-Sigmaringen (1623-1850) ===
[[Soubor:Hohenzollern-Sigmaringen.JPG|right|120px|Znak Hohenzollern-Sigmaringenu]]
{{Podrobně|Hohenzollern-Sigmaringen}}
Hrabství Hohenzollernsko-Sigmaringen bylo zřízeno v roce [[1575]] pro prostředního syna [[Karel II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karla II.]], jako říšské léno s [[allod]]iálnímy právy.
* [[Karel II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel II.]] - (1576–1606)
* [[Jan Hohenzollern-Sigmaringenský|Jan]] - (1606–1623)
V roce [[1623]] bylo stávající hrabství povýšeno na knížectví. V roce [[1815]] se stalo nezávislým členem [[Německý spolek|Německého spolku]].
* [[Meinrad I. Hohenzollern-Sigmaringenský|Meinrad I.]] - (1638–1681)
* [[Maxmilián Hohenzollern-Sigmaringenský|Maxmilián]] - (1681–1689)
* [[Meinrad II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Meinrad II.]] - (1689–1715)
* [[Josef František Ernst Hohenzollern-Sigmaringenský|Josef František Ernst]] - (1715–1769)
* [[Karel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel Fridrich]] - (1769–1785)
* [[Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringenský|Antonín Alois]] - (1785–1831)
* [[Karel III. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel III.]] - (1831–1848)
* [[Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel Antonín]] - (1848–1850), prodal knížectví Prusku
V roce [[1850]] stejně jako [[Hohenzollern-Hechingen]]ský kníže Konstantin, tak i [[Hohenzollern-Sigmaringen]]ský kníže Karel Antonín prodal své knížectví franské větvi, jež obě knížectví (Hechigen a Sigmaringen) spojila do země Hohenzollernsko a začlenila do [[Prusko|Pruska]]. Titul knížete však švábské větvi zůstal.
== Provincie Hohenzollernsko ==
[[Soubor:Wappen Preußische Provinzen - Hohenzollernsche Lande.png|right|130px|Znak Hohenzollern-Sigmaringenu]]
{{Podrobně|Provincie Hohenzollernsko}}
'''Provincie Hohenzollernsko''', oficiálně ''Hohenzollernská země'' (''Hohenzollernsche Lande'') bylo vytvořeno [[7. prosinec|7. prosince]] [[1849]], kdy odstoupili v obou hohenzollernských [[knížectví]]ch oba vládcové z místní větve [[Hohenzollerni|hohenzollernské]] [[dynastie]], a tak připadlo Hohenzollernsko Prusku, v jehož rámci bylo [[12. březen|12. března]] [[1850]] začleněno jako [[vládní obvod Sigmaringen]] do [[Provimcie Porýní|Porýní]]. Později se Hohenzollernsko často označovalo jako ''Hohenzollernské země'' a přestože náleželo formálně k Porýní, mělo vlastní sněm. A jako součást Pruska zůstalo až do roku [[1945]] (s výjimkou let nacisté diktatury, kdy neexistovalo vůbec), kdy se stalo součástí spojenci utvořené země [[Württembersko-Hohenzollernsko]].
[[Württembersko-Hohenzollernsko]] se v roce [[1952]] stalo součástí nové spolkové země [[Bádensko-Württembersko]] na základě výsledků referenda v těchto dosavadních zemích. Hohenzollernsko je její součástí dodnes, ale netvoří žádnou administrativní jednotku. Po regionální reformě hranic v roce [[1973]] bylo Hohenzolernsko úplně vymazáno z administrativní mapy Německa, jelikož zbylé části byly rozděleny mezi zemské okresy [[Sigmaringen]] a [[Zollernalbkreis]].
== Odkazy ==
| |||