Emily Brontëová: Porovnání verzí

Přidáno 25 bajtů ,  před 7 lety
m
fix link
m (fix link)
 
== Životopis ==
Narodila se v Thorntonu u Bradfordu Patricku Brontëovi a Marii Branwellové jako jejich čtvrté dítě. Když bylo Emily šest let, rodina přesídlila na faru v Haworthu, kde její otec začal působit jako vikář. Patrick Brontë, vlastním jménem Brunty, pocházel z chudé irské rolnické rodiny. Vystudoval teologii v Cambridgi a změnil si jméno na vznešeněji znějící Brontë. Matka Maria Branwell naopak pocházela ze zámožné rodiny, která bydlela v jihozápadní části Anglie. Za necelých osm let Maria porodila šest dětí – dcery Mary, Elizabeth, [[Charlotte Brontëová|Charlotte]], Emily, [[Anne Brontëová|Anne]] Brontëovi a syna [[Patrick Branwell Brontë|Patricka Branwella Brontë]]. Velmi mladá zemřela a její místo v rodině zaujala Mariina sestra, pro děti tetička Branwellová.
 
Silně věřící teta dívky vedla k tomu, aby se staly řádnými křesťankami a vzornými ženami. Děti nevyrůstaly v láskyplném prostředí, jakékoliv projevy náklonnosti ze strany tety a otce jim byly cizí. Sama teta Branwellová, která děti vychovávala, nebyla zvyklá dávat najevo své city a otec byl nejčastěji zahloubán do vlastních myšlenek. Není proto divu, že už od raného dětství žily děti ve svém fantazijním světě a tím si vynahrazovaly šedivý obraz reálného života. Emily spolu se svými sestrami Charlotte a Anne i s bratrem Patrickem vymýšleli fiktivní země (Angria, Gondal, Gaaldine, Oceania), které se později objevují i v jejich příbězích.
Roku [[1846]] vydaly sestry společné dílo, [[básnická sbírka|sbírku básní]]. Na její žádost si zvolily [[pseudonym]]y skrývající jejich [[pohlaví]]. Emily si nepřála zveřejnit své jméno, aby se vyhnula [[Předsudek|předsudkům]], které by v polovině [[19. století]] ženské autorky vyvolaly. V pseudonymech zachovaly jen své iniciály – Ellis (Emily), Acton ([[Anne]]) a Currer ([[Charlotte]]) Bellovi. [[Báseň|Básně]] se však nesetkaly s úspěchem, a proto se sestry rozhodly pro odlišný [[žánr]]. Tak vznikla [[román]]ová díla ''[[Na Větrné hůrce]]'' (Emily Brontëová), Agnés Grey ([[Anne Brontëová]]) a Profesor ([[Charlotte Brontëová]]).
Celý život měly sestry zdraví oslabené pobytem ve škole i drsným podnebím doma. Emily zemřela [[|19. prosinec|19. prosince]] [[1848]] krátce po [[smrt]]i svého bratra, když nastydla na jeho pohřbu. Dva roky po její smrti vydala sestra Charlotte knihu ''[[Na Větrné hůrce]]'' znovu jako samostatný román pod jejím skutečným jménem. Teprve v této době bylo její dílo objeveno a doceněno. Román Na Větrné hůrce kritikové začali srovnávat s takovými díly, jakými jsou ''[[Ztracený ráj]]'' nebo ''[[Cesta poutníka]]''. Ona sama je oslavována jako „geniální“, „nesrovnatelná“, či „nadlidská“ a básně i [[romány]] sester Brontëových se řadí k nejcitovějším dílům, které v anglické literatuře za tzv. [[Viktoriánská éra|viktoriánské éry]] vznikly.
 
== Dílo ==
 
=== Novátorství díla ===
Její kniha nebyla ve své době čtenářstvem přijata kladně. Až moderní odborníci/ce ocenili/y literární význam tohoto originálního díla. Tvořila sice v době [[romantismus|romantismu]], ovšem nejrozporuplnější postavu románu, Heathcliffa, neidealizovala a neromantizovala. Vykreslovala jej současně jako člověka, který dokázal být stejně tak citlivý, milující a zranitelný jako krutý, vypočítavý a mstivý. Heathcliff po celou dobu zůstává nahlížen jako rozervaná osoba. Ani na konci knihy nedojde k opětovnému odhalení citlivého nitra postavy a k ospravedlnění jeho negativního chování tak, jako tomu u klasických romantických děl bývá.
 
Druhým velmi výrazným jedinečným rysem románu jsou netradiční charaktery hlavních postav a jejich ztvárnění. Emily Brontë ve svém románu porušuje klasický pohled na ženství a mužství. Její postavy nemají stereotypně přiděleny vlastnosti podle svého pohlaví a překračují tak hranice (nejenom) tehdejších představ o [[gender|genderové]] struktuře společnosti.
 
Hlavní hrdinka Kateřina je energická, impulzivní dívka, mnohem samostatnější než její protějšek Edgar, který působí jako citlivý a pasivní muž. Do jisté míry evokuje představu jedince vychovávaného ve zlaté kleci, zatímco Kateřina se svobodně proháněla s Heathcliffem po yorkshirských vřesovištích. Pokud se zaměříme i na druhou generaci obou rodin, nestandardní zacházení s přívlastky hrdinů a hrdinek se opakuje. Kateřinina dcera Katka sice působí jemně, ale je zdravotně odolnější než Heathcliffův syn Linton, který má zdraví velmi podlomené. Katka je také odvážnější a snaží se Heathcliffově krutovládě vzdorovat, čehož ani Linton, ani Hareton nejsou schopni.