Philip Larkin: Porovnání verzí

Larkin se narodil v anglickém městě Coventry ve West Midlands. V letech [[1930]] – [[1940]] navštěvoval tamní King Henry VIII School. V roce 1940, za [[druhá světová válka|druhé světové války]], odešel Larkin studovat anglický jazyk a literaturu na St. John’s College v [[Oxford]]u. Protože nebyl pro svůj špatný zrak povolán k vojenské službě, mohl na rozdíl od mnoha svých současníků absolvovat standardní studijní program. V roce [[1943]] graduoval s vyznamenáním. V Oxfordu se setkal s [[Kingsley Amis|Kingsley Amisem]], jenž se stal jeho životním přítelem a častým korespondentem. Krátce po absolvování studia na Oxfordu přijal Larkin místo knihovníka ve [[Wellington]]u (Shropshire). V roce [[1946]] se stal knihovníkem-asistentem na University College v [[Leicester]]u a starším knihovníkem na Queen’s University v [[Belfast]]u. Tou dobou mu již vyšly dva romány a první básnická sbírka. V březnu [[1955]] přijal Larkin místo knihovníka na University of Hull a na této pozici pracoval až do smrti.

 

Publikace Larkinových dopisů a oficiálního životopisu byla příčinou vzniku mnohých kontroverzí ohledně pohledu na jeho postoje a osobní život. Přesto byl Larkin po dvaceti letech, v roce [[2003]], zvolen v anketě Poetry Book Society „nejoblíbenějším národním básníkem“. V roce [[2008]] pak Larkina list ''[[The Times]]'' prohlásil za největšího britského poválečného básníka.