Televizní noviny (Československá televize): Porovnání verzí

Televizní noviny byly od svého počátku vysílány denně a v 60. letech k nim přibyla ještě pozdně-večerní krátká varianta, nazývaná též 2. vydání Televizních novin. V té se zpravidla opakovalo vysílání některých příspěvků z Televizních novin a přidávali se nové většinou jen čtené stručné zprávy, především ze sportu.

 

Televizní noviny se rychle staly mocným ideovým nástrojem vládnoucí Komunistické strany Československa a obsah zpráv podléhal extrémní cenzuře. V redakci mohli pracovat jen politicky nejspolehlivější lidé. Struktura celého vydání i způsob zpracování jednotlivých zpráv byla silně ovlivněn záměrem prezentovat budovaný socialismus v extrémně pozitivním světle bez jediné kritické informace či kritizovatelného prvku.

 

Síla Televizních novin a televizního vysílání vůbec se ukázala v období násilného potlačení [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] v srpnu 1968. Televize informovala do posledního možného okamžiku o násilném vstupu cizích vojsk a i když byla armádou obsazena vysílací pracoviště, vysílaly se zprávy z improvizovaných studií zřízených v bytech či sklepích pomocí narychlo sestavených vysílacích zařízení, byť s dosahem jen v rámci Prahy. I přesto nasadila ruská armáda na odhalení vysílačů hned několik vrtulníků a množství vojáků. Několika redaktorům a technikům se dařilo postupným střídáním míst vysílání udržet toto improvizované okupační zpravodajství po plných 7 dnů až do 28. srpna.

 

Podobně tomu bylo i v období politických změn v roce 1989 (tzv. [[Sametová revoluce]]), ve kterých sehrály Televizní noviny svoji roli. Zpočátku totiž sloužily jako osvědčený mocný mediálně-politický nástroj na zkreslování informací a předkládání "politicky správných" verzí informací o násilném potlačení studentského pochodu na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989. Od toho dne se ale jednak začaly psát nové dějiny Televizních novin a samy Televizní noviny začaly psát dějiny své země:

:Když se během soboty 18. listopadu prostřednictvím vysílání zahraničního rozhlasu a televize (západoněmecké a rakouské TV vysílání, cílené rozhlasové vysílání stanic [[Svobodná Evropa]] a [[Hlas Ameriky]] v českém jazyce) mezi veřejností rozšířila zpráva nejen o masakru, ale i o údajné smrti jednoho ze zbitých studentů Martina Šmída, odvysílaly nedělní (19. listopadu) Televizní noviny rozhovory se dvěma studenty toho jména - jeden z rozhovorů byl ale černobílý (pravděpodobně byl student skutečně zbit) a jeho líčení podrobností bylo viditelně odstřiženo. Redaktoři Televizních novin navíc opakovaně zdůrazňovali např. to, že šlo o nepovolené shromáždění protisocialisticky smýšlejících živlů a provokatérů, kteří zneužili pietní akt studentů apod.

:Teprve ve čtvrtek 30. listopadu, den po generální stávce většiny pracujících, oznámily Televizní noviny, že nejen redakce, ale celá televize, přestává být ideovým nástrojem jedné politické strany.

 

V květnu 1990 se ve snaze postupně změnit vše, co by mohlo připomínat předchozí politické období, rozhodlo vedení ČST změnit i název hlavní zpravodajské relace a vznikl [[Deník ČST]]. Pozdně večerní 2. vydání Televizních novin bylo obohaceno o větší podíl komentářových příspěvků a přejmenováno na [[Události, komentáře]].