Priapos: Porovnání verzí

Kult původně maloasijského boha byl přejat Řeky a později i Římany. Narodil se prý ve městě Lampcsace a říká se, že toto město i sám založil. Je to bůh plodnosti ve světě rostlinném i animálním a má moc nad veškerou láskou tělesnou. Priapos byl ochráncem vinohradů, včelařů, zahrad, dobytka (především koz a ovcí) a ryb. V zahradách i na polích byly umísťovány jeho sochy, tak aby zastrašovaly ptáky. Dle některých vědců jsou sádroví trpaslíci odvozeninou soch Priapových.

 

 

Priapos bývá zobrazován jako starší muž s úrodou v klíně a s obřím pyjem. Může být členem Bakchovy družiny. Zvířetem tomuto menšímu božstvu zasvěcenému je osel. Po Priapovi byla pojmenována i porucha [[erekce]], kdy stav ztopoření trvá nepřiměřeně dlouho - tzv. [[priapismus]]. V zoologickém systému tohoto boha připomíná kmen Priapulida, česky [[hlavatci]].

== Pověst ==

Od dob trojské války se Héra velmi hněvala na [[Afrodita|Afroditu]] za to, že jí, bohyni lásky, a nikoliv manželce [[Zeus|Diově]], dal [[Paris (mytologie)|Paris]] přednost. Rozhodla se Afroditě pomstít. Počkala si, až Afrodita otěhotní s Dionýsem a plod jejich lásky proklela. Předpověděla, že se narodí ohavný a slabomyslný a nikdy nedosáhne sexuálního ukojení. A tak se i stalo a olympští bohové odmítli přijmout takovou kreaturu, jakou byl Afroditin syn Priapos. Byl svržen na Zem a tam se přidal k družině Bakchově a užíval si života s nymfami a satyry. Byl tak ohavný, že žádná z nymf mu nechtěla být po vůli a tak se jednou v noci připlížil ke spící nymfě [[Lotis]], ale ve chvíli, kdy se jí hodlal zmocnit, zahýkal hlasitě osel, Priapos se polekal, v mžiku přišel o erekci, Lotis se vzbudila a dala se na útěk. Priapos jí byl stále v patách a nebohá Lotis nevěděla, kam se skrýt. Bohům se jí zželelo a proměnili ji v leknín, aby ji Priapos už nikdy nemohl nalézt a obtěžovat. A Priapos svou touhu už nikdy neukojil, ač jeho pyj se vzrušením a touhou stále zvětšoval a neochaboval. Podle pověsti tak Priapos trpí dodnes.

 

[[Kategorie:Řečtí bohové]]