Habsburské Španělsko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
přdán rodokmen
Řádek 2:
 
== Španělsko za vlády Habsburků, vrchol a pád španělské moci ==
 
Základ k tomu, aby se ze [[Španělsko|Španělska]] stala přední evropská mocnost, položil [[Ferdinand II. Aragonský]], jenž k dosažení tohoto cíle využíval jak diplomatické, tak vojenské prostředky. Hlavním soupeřem Španělska byla v této době [[Francie]], s níž se Španělé střetávali na vzájemné [[Pyreneje|pyrenejské]] hranici a také ve sporných italských zemích. V roce [[1504]] se Ferdinandovi podařilo znovu ovládnout [[Neapolsko]], kontrolované předtím Francouzi. V letech [[1512]]-[[1515]] dobyl jižní [[Navarra|Navarru]] a připojil tuto zemi ke španělské říši. Vedle toho se rovněž snažil navázat spojenectví s jinými protifrancouzsky laděnými státy v Evropě prostřednictvím dynastických sňatků. Mladší dceru [[Kateřina Aragonská|Kateřinu Aragonskou]] tak provdal za syna anglického krále [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřicha VIII.]], zatímco starší dceru [[Jana Šílená|Janu]] dal za ženu [[Filip I. Sličný|Filipovi I. Sličnému]], synovi císaře [[Maximilián I. Habsburský|Maxmiliána I.]] z rodu [[Habsburkové|Habsburků]]. Po Isabelině smrti v roce [[1504]] se [[Filip I. Sličný|Filip I.]] stal králem [[Kastilie]]. Jeho nástupem na trůn započala nová éra v dějinách země – vláda [[Habsburkové|Habsburků]].
 
Řádek 8 ⟶ 7:
 
=== Období Karla I. ===
 
[[Soubor:Carlos_V_en_Mühlberg,_by_Titian,_from_Prado_in_Google_Earth.jpg|thumb|left|''Karel V. u [[Bitva u Mühlbergu|Mühlbergu]]'', obraz namalovaný v roce [[1548]] [[Tizian]]em.]]
 
Již v roce [[1506]] zdědil Karel ([[1516]] - [[1556]]) po svém otci habsburské [[Burgundsko]] s [[Nizozemsko|Nizozemím]]. Po smrti císaře Maxmiliána I. v roce [[1519]] mu připadly také rakouské dědičné země, (které však v roce [[1521]] přenechal svému bratrovi [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandovi I.]]). Navíc byl jako Karel V. zvolen králem [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] (v roce [[1530]] byl korunován císařem). Karel se tak stal nejmocnějším vládcem své doby, a jak sám pravil, panoval říši, „nad níž slunce nikdy nezapadá“. Tato říše zahrnovala [[Španělsko]] s jeho državami v [[Itálie|Itálii]] a [[Amerika|Americe]], [[Burgundsko]], [[Nizozemsko|Nizozemí]] a rakouské země.
 
Řádek 20 ⟶ 17:
 
=== Vláda Filipa II. ===
 
V roce 1556 [[Karel V.]] abdikoval a přenechal španělský trůn svému synovi [[Filip II. Španělský|Filipovi II.]] ([[1556]]-[[1598]]), který už dříve převzal regentství v [[Milán]]ě, [[Neapolsko|Neapolsku]] a [[Nizozemsko|Nizozemí]]. V samotném Španělsku byla vnitropolitická situace v době jeho nástupu k moci relativně stabilní. Zabezpečení rozsáhlých teritorií mimo Španělsko, stejně jako Filipův důraz na provádění politiky [[protireformace]] však vyvolaly četné, zdlouhavé a stále nákladnější války.
 
Řádek 36 ⟶ 32:
 
=== Krize a úpadek ===
 
[[Filip III. Španělský|Filip III.]] ([[1598]]-[[1621]]) se odklonil od politiky svého otce a po většinu své vlády zastával mírový kurs: V roce [[1604]] uzavřel mír s Anglií a v roce [[1609]] příměří s Nizozemím. V témže roce bylo ze Španělska vypovězeno 250 000 zbývajících [[Moriskové|Morisků]] (pokřtěných Maurů), což zasadilo další vážnou ránu španělskému hospodářství. Během jeho panování dosáhlo Španělsko největšího kulturního rozkvětu. Působili zde výjimeční jedinci, jako byli [[Miguel de Cervantes]] nebo [[El Greco]].
 
Řádek 47 ⟶ 42:
 
Na konci vlády [[Karel II. Španělský|Karla II.]] počet obyvatel Španělska značně poklesl. Obyvatelstvo opustilo četná sídla, celé pásy země se změnily v pustinu. Státní příjmy byly navzdory tvrdému daňovému útisku a téměř loupeživým finančním opatřením redukovány do té míry, že král nemohl platit vlastní služebnictvo. Svoji mzdu resp. žold nedostávali ani úředníci a vojáci. Nedostatek peněz byl tak velký, že v některých provinciích došlo k návratu [[Směnný obchod|směnného obchodu]]. [[3. listopad]]u roku [[1700]] habsburská vláda smrtí bezdětného [[Karel II. Španělský|Karla II.]] skončila. Následovala [[Válka o španělské dědictví|válka o dědictví španělské]], v níž se ostatní evropské královské dynastie pokoušeli urvat co největší díl ze španělské říše.
 
== Španělští Habsburkové v mužské linii ==
#[[Karel V.|Karel V. Španělský]] (1500–1558), král španělský (1516–1558), římskoněmecký (1519–1558), císař římsko-německý (1530–1556)
## [[Filip II. Španělský]] (1527–1598), král španělský (1558–1598) a portugalský (1580–1598)
### [[Karel Španělský|don Carlos]] (1545–1568)
### Ferdinand (1571–1578)
### Karel Laurentius (1573–1578)
### Diego (1575–1582)
### [[Filip III. Španělský]] (1578–1621), král španělský a portugalský (1598–1621)
#### [[Filip IV. Španělský]] (1605–1665), král španělský (1621–1665) a portugalský (1621–1640)
##### [[Juan José de Austria]] (1629–1679), nemanželský syn Filipa IV.
##### [[Baltazar Karel Španělský]] (1629–1646)
##### František Ferdinand (*/† 1634)
##### [[Filip Prosper Španělský]] (1657–1661)
##### [[Karel II. Španělský]] (1661–1700), král španělský (1665–1700), jím vymřela linie '''španělských Habsburků'''
#### [[Karel Španělský (1607-1632)]] (1607–1632)
#### [[Ferdinand Španělský]] (1609–1641)
#### Alfons (1611–1612)
## Ferdinand (*/† 1530)
## Jan (*/† 1539)
## [[Juan de Austria]] (1547–1578), nemanželský syn Karla V.
 
== Literatura ==
Řádek 58 ⟶ 74:
 
[[Kategorie:Dějiny Španělska]]
[[Kategorie:Habsburkové]]