Ulm: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
G3robot (diskuse | příspěvky)
m změna umístění pahýlu, odstranění nadbytečného odřádkování
Řádek 36:
| název.statistický.celek =
}}
'''Ulm''' (výslovnost {{IPA2|ˈʊlm}}) je město v [[Německo|německé]] spolkové zemi [[Bádensko-Württembersko]] u hranice s [[Bavorsko|Bavorskem]]. Má přibližně 120 400 obyvatel, a je tak 8. největším městem Bádenska-Württemberska. Město leží v průměrné [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 479 metrů a protéká jím řeka [[Dunaj]]. Ulm je znám především díky zdejší [[Univerzita|univerzitě]] a dómu ([[Katedrála v Ulmu|Ulm Münster]]) s nejvyšší kostelní věží na světě (výška 161,5 m, dokončena v roce [[1890]])<ref name="tallest">{{cite web |url=http://books.google.com/books?id=DtS2iD79NgEC&pg=PA82&dq=tallest+church+in+the+world+ulm+steeple&hl=en&ei=QF-sTIioH5PEvQOftt3_Dw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=7&ved=0CEUQ6AEwBg#v=onepage&q=tallest%20church%20in%20the%20world%20ulm%20steeple&f=false |title=Cathedrals |author=Oggins, R.O. |year=2000 |work=Metrobooks |publisher=Friedman/Fairfax Publishers |accessdate=6 October 2010}}</ref> a také jako rodiště vědce [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]].
 
== Geografie ==
Ulm leží v místě, kde se [[Řeka|řeky]] [[Blau (řeka)|Blau]] a [[Iller]] spojují s Dunajem. Jeho nadmořská výška se pohybuje mezi 459 až 646 metry nad hladinou moře. Největší část města, včetně města starého, je situována na levém břehu Dunaje, pouze oblasti ''Wiblingen, Gögglingen, Donaustetten'' a ''Unterweiler'' leží na pravé straně. Naproti starému městu leží na druhé straně řeky ''[[Doppelzentrum|dvojměstí]]'' [[Neu-Ulm]] ve [[Německé spolkové země|spolkové zemi]] Bavorsko, které je menší než Ulm. Nejbližšími většími městy jsou [[Augsburg]], asi 70&nbsp;km směrem na jihovýchod, [[Stuttgart]], asi 90&nbsp;km severozápadně, a [[Mnichov]], vzdálený asi 130&nbsp;km na jihovýchod od Ulmu. Kromě Dunaje na jihu obklopují město lesy a kopce, které vystupují až do nadmořské výšky 620 m. Některé z nich jsou částí pohoří [[Švábská Alba]]. Na jih od Dunaje se táhnou roviny a kopce až k severnímu předhůří [[Alpy|Alp]], jež se nacházejí asi 100&nbsp;km od Ulmu a jsou za jasných dní viditelné z města.
 
== Historie ==
Nejstarší doložitelné osídlení oblasti Ulmu se datuje z období [[Neolit|mladší doby kamenné]], kolem roku [[500 př. n. l.]]. Bylo doloženo na území [[Vesnice|vesnic]] Eggingen a Lehr, jež jsou dnes [[Městská část a městský obvod|městskými částmi]] Ulmu. Nejstarší nález na území vlastního Ulmu spadá až do [[Pozdní paleolit|pozdního paleolitu]].
[[První písemná zmínka]] o [[Město|městě]] pochází z roku [[854]], kdy zde byl [[král]]ovský palác. V roce [[1181]] pak císař [[Fridrich I. Barbarossa]] prohlásil Ulm [[Svobodné říšské město|svobodným říšským městem]]. Zprvu byl tedy význam města dán jeho postavením jednoho z [[Panovník|panovnických]] sídel, později se Ulm stal městem [[Řemeslo|řemeslníků]] a [[obchod]]níků.
 
V roce [[1397]] byla mezi městskou [[Aristokracie|aristokracií]] a obchodními [[cech]]y podepsána [[Smlouva|dohoda]], která je považována za jeden z nejdůležitějších [[Dokument (právo)|právních dokumentů]] města, za jakousi jeho ranou [[Ústava|ústavu]]. Byl v ní položen základ pro další výstavbu městského dómu (Ulm Münster), jež započala roku [[1377]] a kterou financovali převážně sami obyvatelé města, což ukazuje na sebevědomí [[středověk]]ých občanů Ulmu.
Řádek 50:
V průběhu [[15. století|15.]] a [[16. století]] prožíval Ulm výrazný rozkvět, především díky [[vývoz]]u vysoce kvalitních [[Textilie|textilií]]. Město těžilo ze své polohy na křižovatce obchodních cest vedoucích do [[Itálie]]. V této době došlo k výstavbě řady významných [[Budova|budov]], dařilo se i umění, především [[malířství]] a [[sochařství]]. V období [[Reformace]] se Ulm stal [[Protestantismus|protestantským]] městem ([[1530]]).
 
Se vznikem nových obchodních cest, jež následovaly po objevení [[Nový svět|Nového světa]] v roce [[1492]] a námořní cesty do [[Indie]] roku [[1497]] a jako následek [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] ([[1618]]–[[1648]]) a [[Válka o španělské dědictví|války o španělské dědictví]] ([[1670]]–[[1680]]), začal Ulm postupně upadat. Kolem roku [[1700]] jej několikrát napadli [[Francie|francouzští]] a bavorští [[Voják|vojáci]].
Ve [[Válka|válkách]], jež následovaly po [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluci]] ([[1789]]–[[1799]]), okupovala Ulm střídavě francouzská a [[Rakousko|rakouská]] vojska. Francouzi přitom zničili městské [[opevnění]].
Řádek 106:
 
{{Commons|Ulm}}
 
{{Pahýl}}
 
{{Překlad|en|Ulm|536752889}}
 
Řádek 111 ⟶ 114:
 
{{Portály|Německo}}
 
 
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Ulm]]