Lucidní snění: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m data k požadavkům na zdroje
G3robot (diskuse | příspěvky)
m →‎Vědecký výzkum: oprava "Stanfordova univerzita", kosmetické změny za použití AWB
Řádek 13:
První{{Fakt/dne|20130612081019}} knihou o vědomých snech, která poukázala na jejich jedinečnost a vědecký potenciál, byla studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]]. Studie zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probouzení|falešného probouzení]].
 
První vědecká podpora vědomého snění přišla v pozdních [[1970|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart|Keitha Hearnea]] a od dobrovolníka [[Alan Worsley|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdělého života. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[StanfordskáStanfordova univerzita|StanfordskéStanfordově univerzitě]] ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.
 
Během [[1980|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.