Cesta slepých ptáků: Porovnání verzí

'''''Cesta slepých ptáků''''' je název prvního dílu a obvykle i celé [[Science fiction|sci-fi]] [[trilogie]] [[Ludvík Souček|Ludvíka Součka]]. Volně navazuje na román [[Jules Verne|Julese Verna]] ''[[Cesta do středu Země]]'' a formou sbírky rozhovorů a reportáží popisuje kontakt s [[Mimozemšťané|mimozemskou civilizací]]. První díl vyšel v roce [[1964]]. Romány vycházívycházejí z dobových reálií šedesátých let [[20. století]], v nichž se také odehrávají.

Lékař Jiří Kameník, jehož vášnivými koníčkem jsou brouci z tribu [[Leptoderini]], operuje islandského psychiatra Gudmundura Bjelkeho s akutním zánětem slepého střeva. Oba lékaři se spřátelí, a Bjelke se za Kameníkovu péči odvděčí zasláním několika islandských exemplářů Leptoderinů, které nasbíral jeho přítel, horský a jeskynní průvodce Leif Thorgunn. Ačkoliv všechny nálezy pocházejí ze stejného místa, kráteru Sneffels, vypadají že patří k různým, dosud neznámým druhům. Když přijede Bjelke na dvouměsíční pracovní návštěvu, Kameník tak má možnost s ním tuto entomologickou záhadu probrat. Během BjelkovyBjelkeho návštěvy se oba lékaři přou, zda [[Island]] navštívil spisovatel [[Jules Verne]]. Kameník, který informace čerpal z několika spisovatelových životopisů, tvrdí, že Verne Island nikdy nenavštívil, zatímco Bjelke tvrdí, že Hans Bjelke, literární průvodce hlavního hrdiny románu ''[[Do středu země]]'', který údajně sestoupil do středu Země právě kráterem Sneffelsu, je jeho dědeček. Kameník a Bjelke pátrají po dalších stopách Vernovy přítomnosti na Islandu a důvodech, proč by Verne tamější návštěvu tajil. Jako důkaz jim poslouží Vernův deník, ve kterém chybí několik listů a poslední záznamy jsou zjevně vymazány.