Po [[Srebrenický masakr|pádu Srebrenice a Žepy]] byl mandát, který vyžadoval, aby vojenské operace NATO byly schváleny odpovědnými představiteli NATO a OSN, byl předán vojenskému veliteli [[UNPROFOR]], francouzskému generálovi Bernardu Janvierovi. Mandátem NATO byl pověřen admirál [[Leighton W. Smith]], velitel spojeneckých sil pro jižní Evropu v Neapoli.<ref>[http://www.nato.int/docu/review/2005/issue3/czech/history.html Pohled do minulosti Překročit Rubikon]</ref> Bernard Janvier podepsal (ve jménu NATO) s americkým admirálem Smithem tajný dokument (memorandum) na záhřebském letišti Pleso [[10. srpen|10. srpna]] [[1995]]. Jednalo se o plánuplány některých západních rozvědek, které chystaly útoky mocného letectva NATO proti Republice Srbské, když se ukáženastane "vhodná příležitost". Podle čl. 7 Memoranda UNPROFOR souhlasí, aby pro NATO dodával všechny informace o srbských postaveních, aby případné útoky NATO byly co nejúčinnější.<ref>Confidential Memorandum of understanding (MOU) between CINCSOUTH and FC UNPF pursuant to the North. Atlantic Council (NAC) decisions of 25 July 1995 and 1 August 1995 and the Direction of the UN Secretary-General. Camp Pleso, Croatia. 10 August 1995. Lieutenant-General Force Commander UN Peace Forces. Leighton W. Smith Admiral Commander in Chief of Allied Forces Southern Europe</ref><ref>[http://www.hri.org/news/balkans/yds/1995/95-09-13.yds.html 13 September 1995]</ref>
Po výbuchu na tržišti [[Markale]] v Sarajevu, spo mnohaněmž mrtvýmizůstala spousta mrtvých, začaly rozsáhlé nálety letadel NATO na srbské vojenské i civilní cíle v Republice Srbské, hlavně v západní Bosně.<ref>[http://semperor.sweb.cz/web/zaluji.htm TŘI VÝBUCHY V SARAJEVU - ORGIE DEZINFORMACÍ]</ref>
