Verze z 30. 3. 2013, 00:02 editovat Myrabella (diskuse \| příspěvky) 56 editací image change ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 7. 2013, 13:04 editovat zrušit editaci Andrzej (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 655 editací m rozlišovač Přejít na další porovnání →
Řádek 31: Eduardova vláda je provázena mírem a prosperitou, faktická správa však vyžadovala shodu s třemi mocnými hrabaty: Godwinem, hrabětem z [[Wessex]]u, Leofricem, hrabětem z [[Mercie]] a Siwadem, hrabětem z [[Northumbrie]]. Eduardovy sympatie k Normanům rozhořčovaly stejně tak anglosaské jako dánské šlechtice a přiživovaly protinormanské nálady, vedené Godwinem. Zlomovým okamžikem bylo jmenování [[arcibiskup canterburský\|arcibiskupa canterburského]], kdy Eduard odmítl Godwinova kandidáta a jmenoval arcibiskupem londýnského biskupa normanského původu. Střet se vyhrotil během krvavých nepokojů mezi obyvateli [[Dover (Anglie)\|Doveru]]u a Eduardovým příbuzným [[Eustach II. z Boulogne\|Eustachem, hrabětem z Boulogne]]. Godwin je odmítl potrestat, ale Leofric a Siward se postavili na královu stranu a Godwin byl nucen v září [[1051]] odejít i s rodinou do exilu. O rok později se hrabě Godwin vrátil s armádou a přinutil krále, aby mu vrátil titul a majetek a zbavil se normanských poradců. Godwin zemřel v roce [[1053]]. Jeho synu [[Harold II. Godwinson\|Haroldovi]] se podařilo shromáždit ještě větší majetek a po Eduardově smrti v lednu 1066 byl korunován králem. Trůn si však nárokoval také norský král [[Harald III. Hardrada]] a [[Vilém I. Dobyvatel\|normanský vévoda Vilém]]. Poslední z nich byl nakonec úspěšný, [[Harold II. Godwinson\|Harolda II. Godwinsona]] porazil v [[Bitva u Hastingsu\|bitvě u Hastingsu]] a jako král spojil normanské a anglické území. == Kanonizace ==

Eduard Vyznavač: Porovnání verzí