Turistická značka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Commonscat/2 |
vnitřní odkazy |
||
Řádek 13:
[[Soubor:Drábské světničky, staré značky.jpg|thumb|Historické značení u Drábských světniček]]
[[Soubor:Svatý Jan pod Skalou, turistické značky na zdi kláštera.jpg|thumb|upright|Různé typy starých a nových značek ve Svatém Janu pod Skalou]]
Území [[Česko|Česka]] a [[Slovensko|Slovenska]] má jednu z nejdokonalejších a nejhustších sítí turistického značení pro pěší turistiku. První turistickou stezku na území tehdejšího Uherska vyznačil Sitnianský klub roku 1874 v okolí Hodruši ve Štiavnických vrších. První české trasy byly vyznačeny Pohorskou jednotou Radhošť kolem roku 1884 a Klubem českých turistů roku 1889. V roce 1912 byla dokončena první dálková trasa přes Brdy na Šumavu. Až do roku [[1938]] následoval rychlý rozvoj. Období [[druhá světová válka|druhé světové války]] a období let 1950 - 1954 však znamenalo pro systém značení krizi – nebyla prováděna obnova značení a systém byl silně narušen. Od roku 1954 získala monopol na značení [[ČSTV]], postupně byla síť značených cest obnovena a rozšiřována a systém doplněn ještě směrovkami a nástěnnými mapami. V roce 1990 přešla značkařská činnost v Česku na obnovený [[Klub českých turistů]]. Od roku 1997 je prováděno obdobné značení i pro lyžaře a cyklisty. Finanční náklady na značení cest jsou od r. 1997 hrazeny z rozpočtu odboru Cestovního ruchu [[Ministerstvo pro místní rozvoj ČR|Ministerstva pro místní rozvoj ČR]]. Značení provádějí již od počátků bezplatně dobrovolníci - [[Značkař|značkaři]]. Některé naučné stezky zřizují a udržují orgány a organizace ochrany přírody. Cyklistické (cykloturistické) značení v oblasti [[Krkonoše|Krkonoš]] zřídila a údržbu značení pěších tras převzala správa Krkonošského národního parku (KRNAP).
Klub českých turistů používá takzvané [[pásové značení]] čtyř barev – [[červená|červené]], [[modrá|modré]], [[zelená|zelené]] a [[žlutá|žluté]], namalované zpravidla na stromech, sloupech a jiných objektech. Značka je tvořena vodorovným barevným pásem, nad nímž i pod nímž je bílý pás. Pro odbočení se tento základní tvar doplní šipkou jednotného provedení. Vede-li více značených tras společně, jsou značeny sloučenou značkou v přesně určeném pořadí barev. K významným místům v blízkosti hlavní značené trasy se vyznačují odbočky významovým tvarovým značením (existují jich 4 typy) stejné barvy, jakou je značena hlavní trasa. Na významných místech a rozcestích se umisťují směrovníky (rozcestníky) s místními a směrovými tabulkami jednotného provedení, zpravidla plechovými. Pro místní trasy a okruhy existuje speciální místní značení ([[úhlopříčka|úhlopříčně]] rozdělené čtverce, v nichž jeden [[trojúhelník]] je bílý a druhý má jednu ze čtyř barev) a lázeňské značení, které kombinuje dvě významové barvy, které souvisejí s délkou a převýšením okruhu. Pro [[lyžování|lyžaře]] (běžkaře) se užívá obdobné pásové značení stejných rozměrů jako pro pěší, avšak místo bílé barvy je k olemování barevného pásu použito oranžových pásů a vnitřní pás může být červený, modrý, zelený nebo bílý. Pro cyklisty se používá jednak pásové značení se zvětšenými značkami a žlutými krajními pásy, nebo speciální silniční směrové značky žlutooranžové barvy. Zvláštním typem turistického značení jsou [[naučná stezka|naučné stezky]], které vyznačují samostatně nebo ve spolupráci s KČT organizace [[ochránce přírody|ochránců přírody]] či obce, města i jiné organizace. Podle metodiky KČT bývá naučná stezka značena bílým čtvercem se šikmým zeleným pruhem. Naučné stezky zřizované jinými subjekty však jsou mnohdy značeny jinými způsoby. Naučné stezky jsou vybaveny i stojany s informacemi o přírodních zajímavostech v okolí. Značené cesty jsou vyznačovány v turistických [[mapa|mapách]], někdy i v jiných typech map. Jsou chráněny přestupkovým zákonem.
Řádek 62:
== [[Rumunsko]] ==
{{commonscat/2|Hiking and footpath signs in Romania|Turistické značení v Rumunsku}}
V pohořích Východních, Jižních a Západních Karpat se používá tvarové i pásové značení. Je většinou velmi nesystematické a zanedbané, na mnoha místech jsou značené cesty již zcela neprůchodné a zarostlé takřka pralesní vegetací. Některé „turistické značené cesty“ jsou vedeny místy, kde cesta je neznatelná a zdá se, že i [[značkař]] se prodíral hustým lesem pokaždé jinudy. Některé značené cesty uvedené v mapách nejsou v terénu téměř k nalezení. Kvalitnější mapy rumunských turistických oblastí jsou vydávány převážně v Maďarsku.
Tvarové značky většinou tvoří jednoduchý barevný tvar, například červené kolečko nebo modrý trojúhelník, s bílým olemováním. Pásové značky mívají zpravidla barevný pruh svislý.
| |||