Tasemnice bezbranná: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m typo |
||
Řádek 15:
| druh popsal = (Goeze, 1782) Weinland, 1858
}}
'''Tasemnice bezbranná''' (''Taenia saginata'', 1782) je kosmopolitně rozšířený [[helmint]] z čeledi [[Taeniidae]]. [[Definitivní hostitel|Definitivním hostitelem]] je člověk, [[mezihostitel]]em [[Tur domácí|skot]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Jurášek | jméno = V. | příjmení2 = Dubinský | jméno2 = P | rok = 1993 | titul = Veterinárna parazitológia | vydavatel = Príroda | místo = Bratislava | počet stran = 382 | isbn = 80-07-00603-6}}</ref> Dospělí jedinci se lokalizují v [[tenké střevo|tenkém střevě]] člověka, kde se živí tráveninou.<ref name="faust">{{Citace monografie |příjmení=Faust |jméno=E. C |příjmení2= |jméno2= |rok=1949 |titul=Human Helminthology |vydavatel=Lea&Febiger |místo=Philadelphia |počet stran=744 |isbn= }}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Volf | jméno = P. | příjmení2 = Horák | jméno2 = P | spoluautoři = | titul = Paraziti a jejich biologie | vydavatel = Triton | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 318 | isbn = 978-80-7387-008-9}}</ref> Člověk se nakazí pozřením nedostatečně tepelně upraveného [[hovězí]]ho masa s [[boubel]]emi. Jedná se o [[zoonóza|zoonózu]]. Hlavním [[prevence|preventivním opatřením]] před nákazou člověka je krom tepelné úpravy masa také [[Veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa|veterinární prohlídka]] poráženého skotu, při které se nařezávají [[sval]]y na predilekčních místech ([[žvýkací sval]], sval [[jazyk]]a) a sleduje se přítomnost boubelů. [[Lék]]em volby proti ''T. saginata'' je [[praziquantel]].
== Morfologie ==
[[Soubor:Taenia saginataD.JPG|thumb | left | Proglotid (článek) tasemnice bezbranné]]Tělo tasemnice se skládá ze skolexu (hlavičky) a vlastního těla tvořeného přibližně 1000–2000 proglotid (články). Na skolexu jsou čtyři přísavky a oproti ''[[Taenia solium]]'' zde chybí rostellum s háčky. Dosahuje délky nejčastěji 3–5 metrů, maximálně 12 metrů.<ref name="pawlowski">{{cite journal |author=Pawlowski Z, Schultz MG |title=Taeniasis and cysticercosis (Taenia saginata) |journal=Adv. Parasitol. |volume=10 |issue= |pages=269–343 |year=1972 |pmid=4559145 |doi= |url=}}</ref> Jeden článek (proglotid) je 0,5 cm široký a 1–2 cm dlouhý. Proglotidy procházejí určitým vývojem, přičemž proglotidy lokalizované blíže skolexu jsou nezralé, naopak na konci těla tasemnice jsou již články plně zralé s vajíčky. Každý článek je představuje samostatnou reprodukční jednotku, jež obsahuje samčí a samičí pohlavní orgány ([[hermafrodit]]é). Zralý článek obsahuje asi
== Vývojový cyklus ==
Řádek 26:
== Fylogeneze a příbuzné druhy ==
Tasemnice bezbranná patří do významného rodu '''[[Taenia]]''', jež zahrnuje ještě další dvě tasemnice parazitujicí u člověka a to je ''[[Taenia asiatica|T.
Vztah člověka a těchto tří druhů tasemnic sahá daleko do minulosti, ještě do období prvních předků lidí v Africe. Je také důkazem toho, že předchůdci lidí na Africkém kontinetě se živili masem. [[Domestikace]] skotu a prasat před 10000 lety však způsobila rozšíření tasemnic ''Taenia'' spp. do všech částí světa.<ref name="hoberg_02"/>
Řádek 40:
Tasemnice bezbranná se vyskytuje po celém světě. Nejvyšší [[prevalence]] je v rozvojových zemích. Mezi oblasti s nejvyšší prevalencí u lidí patří oblasti [[Střední Afrika|Centrální]] a [[Východní Afrika|Východní Afriky]], země jako je [[Etiopie]], [[Zaire|Zair]] a [[Keňa]]. Hyperendemická oblast je také v [[Kavkaz (region)|Kavkazském regionu]] a státech bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] ve Střední Asii. Z Evropských států je taenióza nejvíce rozšířená v oblastech kolem Středozemního moře. Například v některých částech [[Srbsko|Srbska]] ([[Montenegro]]) byla hlášena až 65% prevalence u dětí.<ref name="OIE_epidemi">{{Citace monografie | autor = Murrell, K. D | titul = Epidemiology of Taeniosis and Cysticercosis | vydavatel = OIE | místo = Paris | rok = 2005 | počet stran = | url = http://www.oie.int/doc/ged/d11245.pdf}}</ref>
Na území ČR se výskyt taeniózy lidí i cysticerkózy skotu zhruba od 70. let 20. století stále snižuje. Zatímco v letech
| příjmení = Dvořáková
| jméno = J.
Řádek 81:
[[Soubor:Taenia egg.jpg|thumb|Typické vajíčko ''Taenia'' spp.]]
=== U lidí ===
Na počátku vlastní diagnostiky se vychází z [[anamnéza|anamenstických údajů]] pacienta: např. nález článků ve [[stolice|stolici]], nevolnost, průjem, pacient si je vědom konzumace tatarského bifteku, krvavého steaku atd. Mezi základní diagnostické metody patří výtěr z [[konečník]]u a [[koprologie|koprologické metody]], při nichž se detekuje přítomnost vajíček. Vajíčka tasemnice bezbranné, ''T.
=== Cysticerkózy u skotu ===
Bovinní cysticerkóza se diagnostikuje nejčastěji až postmortálně na játkách při veterinární prohlídce masa (Viz Kapitola Prevence). Při epidemiologickém screeningu u živých zvířat se používá ELISA. Podobně jako u lidí lze detekovat antigen či protilátky ze séra. Přestože se uvádí citlivost ELISA metod až
== Léčba ==
Lékem volby proti tasemnici bezbranné je [[praziquantel]], dále se používá [[niklosamid]].<ref name="emdicine">http://emedicine.medscape.com/article/786292-treatment</ref> Přestože dle jedné studie může být i [[albendazol]] účinný při podání 400 mg po dobu 3 dnů<ref name="pmid1780999">{{cite journal |author=de Kaminsky RG |title=Albendazole treatment in human taeniasis |journal=Trans. R. Soc. Trop. Med. Hyg. |volume=85 |issue=5 |pages=648–50 |year=1991 |pmid=1780999 |doi= |url=}}</ref>, je doporučován spíše k terapii [[neurocysticerkóza|neurocysticerkózy]].<ref name="emdicine" /> [[Světová zdravotnická organizace]], jakož i další medicínská literatura, doporučují nejčastěji jednorázové podání praziquantelu v dávce 5–10 mg/kg.<ref name="who">http://whqlibdoc.who.int/publications/2006/9241547103_eng.pdf</ref><ref name="CDC">{{Citace elektronické monografie | titul = Taeniasis | url = http://www.cdc.gov/parasites/taeniasis/health_professionals/index.html#tx | datum přístupu = 2013-06-14 }}</ref> Pro potvrzení úspěšnosti léčby je nutné provést kontrolní vyšetření stolice po
== Prevence ==
[[Soubor:Dissected pig heart.jpg|thumb|Nařezání [[srdce]] a posouzení vzhledu svaloviny [[myokard]]u patří k nedílné součásti [[Veterinární prohlídka jatečných zvířat a masa|veterinární prohlídky]] na [[jatky|jatkách]] s cílem zjistit přítomnost [[cysticerkus|cysticerků]] (na obrázku srdce prasete bez [[patologie|patologických]] změn).]]Preventivní opatření před infekcí ''T.
=== U lidí ===
Prohlídka jatečného skotu a masa v souvislosti s výskytem uhřivosti má relativně dlouhou historii. Již ze [[středověk]]u jsou známé [[hygiena|hygienické kodexy]] měst, kterými byl zakázán prodej uhřivého masa. [[zákon (právo)|Legislativně]] řešená prohlídka masa s ohledem na diagnostiku cysticerkózy skotu je známá např. v [[Německo|Německu]] od roku 1903.<ref name="dvorakova" /> V současnosti se vyšetřování skotu na jatkách ve státech [[Evropská unie|Evropské unie]] řídí dle Směrnice Rady 64/433/EEC o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství, pozměněnou pozdější směrnicí 95/23/EC z 22. čevna 1995.<ref name='64/433/EEC'>{{Citace elektronické monografie | titul = Směrnice 64/433/EEC | url = http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31964L0433:CS:HTML | datum přístupu = 2013-06-28 }}</ref><ref name='95/23/EC'>{{Citace elektronické monografie | titul = Směrnice 95/23/EC | url = http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:03:18:31995L0023:CS:PDF | datum přístupu = 2013-06-28 }}</ref> S ohledem na cysticerkózu skotu je povinnost vyšetřit každý kus poráženého skotu starší 6 týdnů. Prohlídka mimo jiné zahrnuje naříznutí a vizuální posouzení vzhledu [[sval]]oviny [[jazyk]]a, [[jícen|jícnu]], [[žvýkací sval|hlubokých a povrchových žvýkacích svalů]], [[bránice]], [[srdce]] a [[osrdečník]]u.<ref name='64/433/EEC'/><ref>{{Citace webu | titul = VETERINÁRNÍ PROHLÍDKA SKOTU – BĚŽNÁ PROHLÍDKA | url = http://cit.vfu.cz/ivbp/inovovana-vyuka/predmet/prohlidka-jatecnych-zvirat-a-masa/prohlidka-jatecnich-zvirat-a-masa1/bezna-prohlidka-skotu | datum přístupu = 2013-06-28 }}</ref> Právě tyto orgány jsou predilekční místa výskytu cysticerků ''T.
V případě nálezu boubelí během veterinární prohlídky na jednom z predilekčních míst musí veterinář provést tzv. diagnostické řezy (naplátkování velkých svalových celků – [[plec]]e, [[kýta|kýty]], [[kotleta|kotlety]]/[[roštěnec|roštěnce]], [[krkovice]]/vysokého roštěnce. V případě slabé infekce (do 20 cysticerků v celém jatečném těle) jsou z lidské spotřeby vyloučeny napadené části (např. srdce, jazyk) a zbylé tkáně lze využít ke spotřebě po úpravě chladem.<ref name="prohlidka" /> Úprava chladem představuje mražení veškerého masa po dobu minimálně 10 dní a při teplotě
== Odkazy ==
|