Císař: Porovnání verzí

* '''[[Latinské císařství|Latinský císař]]''' - vládce [[křižácké státy|křižáckého státu]] Latinské císařství (oficiálně latinsky {{Cizojazyčně|la|''Imperator Romanus''}})

* '''[[Císař Svaté říše římské]]''' - (v odborných historických textech používán i titul římskoněmecký císař) – Od dob císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]] se říše začala označovat jako [[Svatá říše římská]] a poté, co se titul císaře opakovaně ocital v rukou německých králů a panovníků, ustálilo se nakonec v 15. století nové označení pro tuto říši i pro císaře – [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]] a [[Císař Svaté říše římské národa německého]]. Tento císařský titul rovněž nebyl dědičný a až do 15. století se císařem mohl stát jen [[seznam panovníků Svaté říše římské|římský král]], kterého měl podle tradice právo korunovat jen papež v Římě. Samotného [[seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]] měli právo volit jen volitelé, tzv. [[kurfiřt]]i. Od 15. století byli za [[seznam panovníků Svaté říše římské|římské krále]] voleni jen členové [[Habsburkové|habsburského]] rodu, kteří již od začátku 16. století automaticky získávali i titul císaře, bez nutnosti korunovace v [[Řím]]ě [[papež]]em. (Posledním císařem, kterého korunoval [[papež]] v Římě, byl [[Fridrich III. Habsburský|Fridrich III.]], posledním císařem, kterého korunoval sám papež (ale nikoliv v Římě, ale v Bologni), byl [[Karel V.]]) [[Svatá říše římská|Svatá říše římská národa německého]], a s ní i titul jejího císaře, zanikla roku [[1806]].<ref name="evropa"/>

* '''[[Ruský car]]''' – panovníci ruské říše od roku 1547 do r. 1918 s titulem '''car''' s hodností císaře a posléze císařským titulem '''imperátor''' (od r. [[1721]])<ref name="evropa"/>

* '''[[Německý císař]]''' – titul panovníků [[Německé císařství|Německé říše]] mezi léty 1871–1918 ([[Vilém I. Pruský|Vilém I.]], [[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] a [[Vilém II. Pruský|Vilém II.]])