Svátek: Porovnání verzí

 

Zvláštní druh týdně opakovaného svátku je ve většině zemí křesťanská [[neděle]], v Izraeli [[šabat]] (sobota) a v islámských zemích pátek. Protože v křesťanských kalendářích se každý den v roce připomínal „svátek“ nějakého světce, přeneslo se označení svátek i na [[jmeniny]] lidí, kteří nesou jeho jméno. Náboženský svátek je [[posvícení]], výročí posvěcení místního kostela.

== Původ a význam ==

Svátek (od svatý, praslovanské ''sventu'', staroperské ''spenta'', mocný) je ve všech kulturách slavnostní den, kdy se nepracuje a společně slaví. J. Lawick-Goodall popisuje kolektivní výbuch radosti z deště u goril: vůdce začal silně křičet a celá skupina se za ním rozběhla po svahu dolů. V nejstarších kulturách se svátky patrně odvozovaly od fází Měsíce a od polohy Slunce ([[Slunovrat]]), jak o tom svědčí různé neolitické stavby ([[Stonehenge]]). Jiný typ předhistorického svátku představují v zemědělských kulturách například jarní „vynášení smrti“ nebo [[dožínky]], odvozené od vegetačního cyklu. [[Johann Gottfried Herder|J. G. Herder]] byl přesvědčen, že při svátečních příležitostech nejspíš mohla vzniknout lidská řeč a někteří antropologové tuto hypotézu podporují i dnes.<ref> J. G. Herder, ''Abhandlung über den Ursprung der Sprache'' (1772). http://gutenberg.spiegel.de/?id=12&xid=1162&kapitel=1&cHash=9ffac797322</ref> Podle [[Émile Durkheim|E. Durkheima]] představují svátky rozhodující příležitosti, kolem nichž se ustavují a udržují lidské skupiny a na nichž zakládají svoji identitu.<ref>E. Durkheim, ''Elementární formy náboženského života''. </ref>

Ve vyspělejších kulturách měly svátky své specifické názvy a náboženské významy a jejich data se určovala podle měsíčního ([[Římská datace|římské Kalendy]]), později i slunečního [[kalendář]]e. Svátky tvořily kostru kalendáře jako rozvrhu času v roce. Židovský [[Pesach]] i křesťanské [[Velikonoce]] se dodnes stanovují podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti a od data Velikonoc, které je v každém roce jiné, se odvozují i data dalších pohyblivých svátků. Křesťané nejprve převzali židovský kalendář a patrně už v 1. století místo soboty slavili neděli jako den Kristova vzkříšení. Křesťanský kalendář (viz [[Liturgický rok]]) se ustálil na [[První nikajský koncil|Nikajském koncilu]] roku [[325]] a od raného středověku se postupně vyplnil tak, že každého dne v roce se slavila památka jednoho nebo několika světců či světic, nejčastěji v jejich úmrtní den.

 

 

== Sváteční jednání ==

Jádrem svátku bylo v minulosti vždy shromáždění a slavnost, z níž patrně brzy vznikl rituál – jednání, které si účastníci netvoří sami, nýbrž přebírají. Zahrnoval [[zpěv]], [[tanec]] a velmi často i [[oběť|oběti]]. K svátku patřilo zvláštní vyzdobení těla, případně oblečení, a často také společné jídlo. Už ve starověku byly součástí velkých svátků [[pouť|pouti]], pěší průvody na posvátná místa. Některé svátky se slavily v noci a například při [[Dionýsos|Dionýsiích]] docházelo k nepřístojnostem, takže je římský senát zakazoval. V židovství i v křesťanství začínal sváteční den už večer západem slunce, odtud pochází i křesťanská [[vigilie]] – noční bdění před svátkem. V novověku se slavení náboženských svátků silně disciplinovalo a ritualizovalo, takže se dnes většinou odehrává jen v chrámových prostorách.

 

 

== Odkazy ==

 

=== Externí odkazy ===

* [http://portal.gov.cz/zakon/245/2000 Zákon č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu]

* [http://holidayyear.com/ Státní svátky ve všech zemích světa]

* [http://bank-holidays.com/ Kalendář státních a veřejných svátků do roku 2050]