Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 30 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q221211) |
m {{Commons}} -> {{Commonscat}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''''Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete'''''
Předpokládá se, že [[divadelní hra|hra]] byla napsána mezi roky [[1599]] – [[1601]]. Známe ji z foliového svazku z roku [[1623]]. Jedna z největších Shakespearových komedií, je plná lásky, převleků a zvláštní hudebnosti a přeludovosti. Postavy vytvářejí veselicový svět plný neustálých proměn i pomíjivosti času.
Řádek 6:
== Nástin děje ==
{{spoiler}}
[[
Hlavními postavami jsou [[dvojčata]] Viola a Sebastian. Loď, kterou cestují, se potopí. Viola se spasí na záchranném člunu. Sebastiana považuje za mrtvého, přestrojí se tedy za muže a chce vstoupit do Orsinových služeb, vydává se za [[Eunuch|eunucha]] Cesaria. Kníže Cesaria (Violu) přijme a posílá ho s milostným dopisem k hraběnce Olívii. Ta Orsinovo dvoření odmítá, protože ještě nepřekonala smrt svého bratra, Cesaria (Viola) si přesto vymůže audienci u hraběnky. Hraběnka odmítá Orsinovy návrhy, ale zamiluje se do Cesaria (Violy). Strýc Tobiáš by ji chtěl provdat za rytíře Chrudoše Choděru, kterého ale také odmítá. Na hraběnčině panství bydlí vedlejší postavy; strýc Tobiáš, důvěrnice Marie, správce Malvolio a šašek Masopust. Orsino ji posílá další dopisy, aby si hraběnku získal.
Sebastian ztroskotání lodě taktéž přežil, svou sestru Violu však považuje za mrtvou, stejně jako ona jeho.
Mezitím Tobiáš a Chrudoš Choděra, rytíři na Olíviině dvoře, společně se sluhou Fabiánem, Masopustem a Marií, chystají léčku na
Cesario (Viola) přichází opět s dopisem za Olívií a prosí ji, aby knížeti Orsinovi opětovala jeho lásku. Olívie odmítá a vyznává lásku Cesariovi, spatří je rytíř Chrudoš, milovník krčem, jež je do Olívie beznadějně zamilován.
Řádek 19:
Chrudoš velmi žárlí na Cesaria, proto jej vyzve na souboj, do souboje ale zasáhne Antonio, protože si Violu v mužských šatech popletl se Sebastianem, kterého chtěl zachránit. Antonio je zatčen, hlídka se Cesaria (Violy) ptá, zda Antonia zná, dívka pravdivě odpoví, že nikoliv, což si Antonio vykládá jako Sebastianovu zradu. Viola se tedy dozví, že její bratr žije.
Zanedlouho potká Chrudoš Sebastiana a vyzve ho na souboj, jelikož si ho popletl s Cesariem.
Hra končí přípravou na dvojnásobnou svatbu, a sice svatbu Violy s Orsinem a Olivie se Sebastianem.
Řádek 41:
'''I.5'''
Šašek zkouší svůj vtip na Marii. Přichází Olivie, nemá na š náladu, ten svým vtipem dokáže, že s ním mluví, nechá si dokazovat, proč je ona sama bláznem – protože truchlí pro smrt bratra, který je v nebi. „ Je jistě v pekle, milá madono.“ „Vím, že je v nebi, milý šašku.“ „Tím větší blázen vy, madono, že truchlíte, když duše vašeho bratra je v nebi. – Vyhoďte blázna, pánové“. Šašek svým vtipem vyhrává i nad Malvoliem. Olivie nechce přijmout Cesaria, ten se nedá odbýt – přijímá ho . Zamiluje se do něj. Vévodu nechce. Když Cesario odejde, posílá za ním Olivie po Malvoliem prsten, se vzkazem, že ho „vrací“ a že o vévodu nemá zájem a on ať se staví, jestli chce slyšet důvody.
[[
'''II.1'''
Antonio a Sebastian, Violin bratr. Sebastian také přežil, myslí si, že Viola je mrtvá, Antonio se mu snaží pomoci, Sebastian mu nakonec řekne kdo opravdu je, chce být sám.
Řádek 73:
Říhal nahání Cesarivy hrůzu, ten nechce bojovat, pak tvrdí Tobiáš, že ho Cesario zbil, Tobiáš už taky nechce bojovat, nabízí koně na usmířenou. Nakonec se Říhal s Fabinem podaří docílit toho, že Cesario a Tobiášem tasí. Přichází Antonio – tasí a chce zachránit Sebastiana. Biřici ho zatknou, Antonio žádá zpět své peníze, které Sebastian zapůjčil na cestu městem – Cesario o ničem neví – Antonio ho považuje za zrádce, Říhal a Fanbino také, nabádají Tobiáš, aby ho přecejen zbil, že Cesario zdaleka není tak odvážný, jak se zdál.
[[
'''IV.1'''
Řádek 96:
== Odkazy ==
{{Sisterlinks
|
| s = en:Twelfth Night}}
=== Literatura ===
* Kolektiv autorů: ''Dějiny českého divadla/IV.'', Academia, Praha,
=== Externí odkazy ===
| |||