Verze z 17. 7. 2013, 00:13 editovat Lamprus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 559 editací více příkladů z různých jazyků ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 7. 2013, 10:18 editovat zrušit editaci Lamprus (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 559 editací Vytvoření obecnějšího článku: příliš konkrétní informace přesunuty do článku České předložky. Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Slovní druh}} '''Předložka''' ([[latina\|lat.]] ''praepositio''; v některých jazycích '''záložka''', lat. ''postpositio'') je [[flexe\|neohebný]] [[slovní druh]]. Předložky stojí před [[podstatné jméno\|podstatnými jmény]], [[zájmeno\|zájmeny]] a [[číslovka]]mi. aNejsou plnovýznamovým slovním druhem (odborně se označují jako ''[[synsémantikum\|synsémantika]]''), ale pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi [[větný člen\|větnými členy]]. Předložka sama o sobě není ~~[[větný člen\|~~větným členem]], stává se jím teprve ve spojení s příslušným výrazem. ~~Každá~~Ve ~~předložka~~[[Flektivní sejazyk\|flektivních vjazycích]], jako je [[čeština~~\|češtině~~]], se každá předložka pojí s určitým [[mluvnický pád\|pádem]] nebo více pády. V jiných jazycích mohou předložky systém pádů plně nahradit. ~~Rozlišujeme~~Podle '''původu''' rozlišujeme předložky primární (též původní, v češtině např. ''na, v, do, z, k'') a sekundární (též nepůvodní, např. ''kolem, díky, kvůli''), které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází. ~~== Primární předložky ==~~ ~~Nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu. V [[čeština\|češtině]] se dělí na:~~ * ''neslabičné'' – např. ''z'' ([[genitiv\|2. p.]]), ''s'' ([[instrumentál\|7. p.]]), * ''slabičné'' – např. ''po, před, na''. ~~== Sekundární předložky ==~~ ~~Mohou být i jiným slovním druhem než jen předložkou (jel ''kolem'' – [[příslovce]], jel ''kolem'' domu – předložka).~~ ~~Vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází.~~ ~~#* '''Stabilizované'''~~ ~~#* '''deadverbiální''' – vzniklé z [[příslovce\|příslovcí]], např. ''skrz''~~ ~~#* '''transadverbiální''' – vzniklé z [[příslovce\|příslovcí]], jež byly původně [[podstatné jméno\|podstatnými jmény]], např. ''doprostřed'', ''dovnitř'', ''navrch'', …~~ ~~#* '''konadverbiální''' – znějící stejně jako [[příslovce]], např. ''kromě'', ''mimo'', ''naproti'', …~~ ~~#* '''desubstantivní''' – vzniklé z [[podstatné jméno\|podstatných jmen]]~~ ~~# jednočlenné – např. ''zásluhou'' Pavla se nám to podařilo.~~ ~~# dvojčlenné – ''v důsledku'' špatného počasí~~ ~~#** trojčlenné – ''se zřetelem k'' těmto událostem~~ ~~#* '''deverbativní''' – odvozené od [[sloveso\|sloves]], např. předpisy platí ''počínaje'' novým školním rokem, ''nehledě na'' závažnou situaci jsme tam šli~~ ~~#* '''depronominální''' – od [[zájmeno\|zájmen]], např. ''co do zkušenosti''~~ ~~#* '''deprepozicionální''' – spřežky vznikající z '''primárních''' předložek, např. vykoukl ''zpod'' stolu~~ ~~<!--Zde má být asi také cosi za druhé? Podle mě by se číslování mělo zrušit.-->~~ ~~{{Pahýl část}}~~ == Postavení ve větě == Řádek 61 ⟶ 36: Volba předložky primárně závisí na [[sloveso\|slovese]], tj. sloveso se může pojit jen s určitými předložkami: ''počítat '''s''' něčím, spoléhat '''na''' něco, uvažovat '''o''' něčem''. ~~== Typografické neoddělování ==~~ Jedním z [[typografická pravidla\|typografických pravidel]] v češtině je neponechávání neslabičných (jednoznakových) předložek na konci řádku, ale jejich spojení s následujícím slovem [[nezlomitelná mezera\|nezlomitelnou mezerou]]. == Související články ==

Předložka: Porovnání verzí