Klášter Fountains: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 10:
|dceřiný klášter = [[klášter Kirkstead]]</br>[[klášter Louth Park]]</br>[[klášter Newminster]]</br>[[klášter Woburn]]</br>[[klášter Lyse]]</br>[[klášter Kirkstall]]</br>[[klášter Vaudey]]</br>[[klášter Meaux]]
}}
'''Klášter Fountains''' ({{vjazyce|en}} ''Fountains Abbey'') se nachází v [[Anglie|anglickém]] hrabství [[North Yorkshire]]; leží asi 6 kilometrů jihozápadně od městečka [[Ripon]], a je součástí královského parku Studley. Je pojmenován podle mnoha vodních pramenů, které v místě vyvěrají a byly svedeny do soustavy potoků a jezírek. Jde o ruiny
== Historie opatství ==
Opatství bylo založeno 13 mnichy v čele s opatem Richardem z Newminsteru (1100 - 1159, později svatořečeným). Pocházeli z benediktinského kláštera [[St. Mary's Abbey|Panny Marie]], a přišli na pozvání Thurstana, arcibiskupa z [[Yorku]], který jim daroval své pozemky a poskytl jim základnu ve své rezidenci v [[Ripon]]u. Odtud odešli 27. prosince roku [[1132]], aby si vystavěli provizorní dřevěné stavby. V témže roce byl školenými cisterciáky založen v severní Anglii klášter v [[Rievaulx]], druhý dceřiný klášter nejstaršího francouzského cisterciáckého opatství v [[klášter Clairvaux|Clairvaux]].
Základem opatství a největší stavbou je dodnes trojlodní bazilika Panny Marie na půdorysu latinského kříže, s hranolovou věží nad příčnou lodí a s pravoúhlým chórem. Z jižní strany k ní přiléhá cellarium (pracovna bratří laiků), dále křížová chodba s rajskou zahradou a studnou uprostřed, na něž z východu navazuje dvoulodní kapitulní síň, s refektářem (jídelnou mnichů), v patře býval dormitář (společná ložnice mnichů). Všechny stavby jsou stavěny z místního pískovce, krytiny byly břidlicové, podlahy keramické s malovanými motivy pod glazurou.
Kuchyň a ohřívárna bývaly ve 12.-13. století jedinými vytápěnými prostorami. Teprve stavební úpravy z konce 14. století vedly ke zmírnění přísné řehole a k zavedení komfortu bydlení včetně vytápění z dalších ohnišť s komíny a jejich dodnes dochovanými šachtami. Dále směrem k jihovýchodu vede spojovací chodba do nemocnice (infirmarium), jež byla pro případ přenosných nemocí izolována od ostatního areálu. Stranou za ní směrem k jihovýchodu je patrová budova opatského domu. Na západní straně při bráně hlavního vstupu jsou dvě samostatná stavení
Opatství utrpělo za [[Stoletá válka|Stoleté války]] a následnou [[mor]]ovou epidemií z let 1349 - 1350, při které zemřela asi třetina mnichů a další trpěli hladem. Po té kolem roku 1400 docházelo k reformě řeholních pravidel a z ní plynoucímu zmírnění řeholní askeze, následovalo i uvolnění morálky, zejména obžerství a alkoholismus, jež se řešilo i na zasedání generální kapituly v [[klášter Citeaux|Citeaux]]. Poslední stavební etapu opatství kolem roku 1500 vedl opat Huby, přistavěl několikapatrovou věž, což řeholní pravidla sv. Bernarda zakazovala.
== Sekularizace po roce 1539 ==
Poslední mniši opatství opustili v listopadu roku [[1539]], když král [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřich VIII.]] na protest proti papeži nařídil [[rušení anglických klášterů|zrušení všech anglických klášterů]] a vlstní - anglikánskou reformu církve. Roku 1540 byly stavby prodány a proměněny na hospodářské objekty (hlavně chlévy a stáje). Vystřídali se zde různí vlastníci a správci, z nich nejvýznamnější byl královský úředník Sir John Mallorie, za jehož správy se panství poprvé nazývá ''Studley Royal'', a po roce 1600 Sir Stephen Proctor. Roku 1660 panství získal sňatkem s Marie Malloriovou lord Georg Aislabie (1617 - 1674), který ponechal klášterní komplex v troskách, ale vystavěl si na severní straně pozemků nové sídlo - dvoupatrový zámek, upravil krajinu výsadbou několika stovek stromů, chováním vysoké zvěře (dodnes zde žije stádo jelenů sika), založením rybníků a jezírek, vysazením kachen a ryb. ▼
Poslední mniši opatství opustili v listopadu roku [[1539]], když král [[Jindřich VIII. Tudor|Jindřich VIII.]] na protest proti papeži nařídil [[rušení anglických klášterů|zrušení všech anglických klášterů]] a vlastní - anglikánskou reformu církve.
▲
Teprve období romantismu a středověkého ''revivalu'' vedlo k novému rozkvětu velkého klášterního panství. Lord William Aislabie (1699 - 1781) po kavalírské cestě do Francie byl inspirován tamními velkolepými úpravami zámeckých areálů. Po dvou manželstvích, úmrtí čtyř dětí a dalších peripetiích panství koupil za 18.000 liber a začal se stavebními proměnami: dal postavit čínský pavilon, kapli devíti oltářů, domek pro bankety (nyní zpustlý), můstky, pergoly, dva kamenné antikizující chrámky Piety a Fámy, altánky a antikizující sochy. Po jeho smrti se střídali další vlastníci. Roku 1946 některé objekty vyhořely a správu spolu s ochranou památek a přírody převzal stát ([[The National Trust]]).
| |||